Upravit stránku

Možnosti prevence u rizikových osob v době pandemie COVID-19

Vypadá to, že choroba Covid-19 z České republiky hned tak nezmizí a možná bude nutné se s ní naučit žít. Proto bude velmi důležité nastavit dlouhodobá preventivní opatření zvláště u starších a chronicky nemocných lidí, kterým může toto onemocnění ublížit více než běžné populaci. Užitečné rady pro prevenci u rizikových osob poradil internista a osobní lékař Programu Health Plus, MUDr. Roman Košek. 

Jaké skupiny lidí patří mezi nejvíce ohrožené Covidem-19, ať z hlediska rizika onemocnění nebo z hlediska závažného průběhu této nemoci?
Podle dosud dostupných dat patří mezi nejvíce ohrožené skupiny především lidé starší 65 let, kteří trpí obezitou, hypertenzí, diabetem, kardiovaskulárními nebo plicními chorobami, mají onkologickou diagnózu či chronické onemocnění ledvin, ale i další chronické nemoci. Zvýšené riziko hrozí zvlášť osobám s polymorbiditou, tedy s více diagnózami závažných chronických chorob najednou. Zatím se ukazuje, že Covid-19 postihuje častěji muže než ženy a starší osoby spíše než mladší.

Jak klientům z nejvíce ohrožených skupin pomáhá Program Health Plus?  Lékařský tým polikliniky již v březnu začal analyzovat elektronické zdravotní dokumentace klientů a vyhledával potenciálně více ohrožené osoby. Vyhodnocovali jsme všechny zásadní rizikové faktory a v integrovaném informačním systému polikliniky jsme vytvořili dispenzární skupinu klientů se zvýšeným rizikem ve spojení s Covid-19, které naši osobní lékaři průběžně kontaktují a doporučují vhodná preventivní opatření odpovídající jejich zdravotnímu stavu. A snaží se u klientů zajistit pokud možno optimální kompenzaci chronických chorob pomocí úpravy medikace prostřednictvím eReceptů. Součástí prevence proti nákaze koronavirem je  včasná detekce dekompenzace různých chronických onemocnění a co nejrychlejší zajištění jejich kompenzace. 

Jaká jsou obecná preventivní doporučení pro nejvíce ohrožené skupiny?Mezi zásadní doporučení v rámci prevence nejenom proti onemocnění Covid-19 určitě patří pravidelná konzumace potravy s protizánětlivými účinky, hlavně dostatek zeleniny, ovoce, vlákniny a různá probiotika. Důležité je snížit konzumaci masa a nasycených tuků, vysoce zpracovaných potravin s nadbytkem cukrů a soli a také průmyslových polotovarů. Výrazně prospěšná je pravidelná aerobní fyzická aktivita, která nemusí být příliš intenzivní, ale zato pravidelná. Přínosné je rovněž snížení stresu, dostatek spánku a udržení sociálních vazeb. Klíčová je již zmíněná dobrá kompenzace chronických onemocnění a samozřejmě dodržování protiepidemických opatření.

V rámci prevence je prý užitečný vitamín D. Jaký má vliv na organismus a jak ho lze v těle doplňovat?Vitamín D má významné modulační účinky na buňky imunitního systému. V imunitních dějích se uplatňuje na mnoha úrovních, například při likvidaci patogenů, ale i schopností regulovat reakci přirozené imunity, aby nedošlo k poškození organismu vlastní přehnanou reakcí, která je také příčinou alergií a autoimunitních onemocnění. Při nízké hladině vitamínu D se častěji projevují nachlazení a infekce dýchacích cest. Doporučená dávka je do 10.000 IU/den, běžná dávka 400–2000 IU/den. Frekvence výskytu nežádoucích účinků při užívání vitamínu D je vzácná. Je možné ho doplňovat například pobytem na slunci (příjem cca 400 IU/hodinu, ale je třeba dodržovat bezpečnostní doporučení pro slunění), potravou (1 polévková lžíce rybího oleje 1300 IU, losos 250 g/250 IU, tuňák z konzervy 250 g/200 IU, sardinky z konzervy 85 g/25O IU) nebo farmakologicky (například Vigantol či kombinované preparáty). Zvýšenou pozornost je nutné věnovat především osobám s rizikovými faktory pro deficit vitamínu D, jako jsou třeba osteoporóza, obezita, tmavší pigment kůže, užívání rizikových léčiv (např. glukokortikoidy, antiretrovirotika), delší hospitalizace a institucionalizace, nízká expozice slunečnímu záření nebo malabsorpční syndrom, při němž je narušeno vstřebávání živin z potravy. V těchto případech je vhodné vyšetřit hladinu vitamínu D a podle výsledku zahájit suplementaci.

Jsou nějaké další vitamíny či minerály, které mohou v prevenci proti Covidu-19 prospět?Například zinek, který má silný imunomodulační účinek, jeho deficit se projevuje zvýšenou náchylností k infekcím. Příjem je možné zajistit pomocí běžné potravy (hovězí, vepřové a kuřecí maso, vejce, mléko, sýry, celozrnné pšeničné výrobky). Denní potřeba je zhruba 2–10 mg/den. A pak samozřejmě také vitamín C, který chrání buňky před oxidativním stresem způsobeným infekcí. Z hlediska hodnocení efektu vitamínu C je třeba odlišit dva přístupy. Zaprvé suplementaci běžnými doporučenými dávkami vitamínu C jako prevenci onemocnění a zadruhé podávání vysokých dávek vitamínu C intravenózní cestou jako podpůrnou léčbu u pacientů s již vzniklým onemocněním. Zvýšení dávek vitamínu C může lidem prospět úlevou od symptomů a zkrácením doby rekonvalescence. Jako základ denního příjmu je vhodné doporučit přednostně pestrou stravu bohatou na vitamín C (citrusy, syrová zelenina, ...). Pro pokrytí zvýšené potřeby se pro děti starší 6 let a dospělé doporučuje krátkodobě 0,2–0,5 g vitamínu C denně. Při jeho nedostatku pak příjem 0,5–1 g denně. Obecně se nedoporučuje v prevenci dlouhodobě překračovat dávku 2 g vitamínu C denně (pro dospělé). Je nutné mít na paměti omezenou schopnost organismu vstřebat po perorálním podání dávku vyšší než 
1 g/den. Větší množství může vést k osmotickým průjmům, gastrointestinálnímu dyskomfortu či mírně zvýšené diuréze. Podávání vysokých dávek vitamínu C (více než 2 g/den) přináší riziko vzniku oxalátové urolitiázy a v případě některých metabolických chorob i další možné poškození organismu. Proto je potřeba vždy podávání vyšších dávek konzultovat s lékařem. Vitamín C a jeho souvislost s podpůrnou léčbou infekce novým typem koronaviru je nyní předmětem několika ve světě probíhajících klinických hodnocení u pacientů s těžkým průběhem infekce Covid-19, jimž jsou intravenózně podávány vysoké dávky zhruba 10–80 g/den, ale na výsledky si budeme muset ještě počkat.

A existují také nějaké přírodní přípravky, které je možné pro posílení imunity doporučit?Pro podporu imunity organismu v obdobích zvýšeného rizika infekce se využívají přírodní přípravky, jež obsahují například Astragalus membranaceus radix (Kozinec blanitý), který posiluje imunitu a má antivirové účinky. Užitečný může být i Radix glycyrrhizae (Lékořice kořen), který posiluje imunitu, má protizánětlivé účinky a tlumí kašel. Nebo tzv. myricetin (flavonoidní polyfenická sloučenina), která je přírodním inhibitorem virových enzymů s antioxidačními účinky. Je obsažen třeba v ovoci, zelenině, ořechách, čaji či červeném víně.


Děkujeme za rozhovor.

Foto: Depositphotos.com