Upravit stránku

Očkování proti COVIDU-19 pod drobnohledem

Probíhající vakcinace proti nemoci covid-19 zahaluje mnoho mýtů, které se týkají hlavně bezpečnosti očkování a případných vážných nežádoucích účinků. Internistovi Programu Health Plus MUDr. Romanu Koškovi jsme proto položili několik zásadních otázek nejen ohledně vakcinace proti infekci virem SARS-CoV-2.


 

Aktuálně se v ČR ve větším měřítku rozjíždí očkování proti covidu-19. Jsou nějaké způsoby prevence proti případným negativním účinkům vakcinace? Na co si lidé před/po očkování mají dát pozor?

Nežádoucí účinky jsou nežádoucím vedlejším produktem vakcinace podobně, jako tomu bývá u léků. Každá vakcína prochází před uvedením na trh rozsáhlými klinickými testy, které odhalí případné nežádoucí účinky.Přesto po očkování mohou v malém počtu případů nastat určité komplikace, které souvisí nebo mohou souviset s aplikovanou očkovací látkou. Nežádoucí účinky mohou být lokálního, či celkového charakteru. V naprosté většině případů v krátké době odezní. K podání vakcíny bychom měli přicházet ve stabilizovaném zdravotním stavu a pravdivě zodpovědět všechny otázky, které lékař položí předtím, než povolí podání očkovací látky. Smyslem zjištění anamnézy před očkováním je odhalit přítomnost rizikových faktorů nebo kontraindikací, které by byly překážkou k podání, případně zvyšovaly riziko vzniku těžké nežádoucí reakce. Absolutní kontraindikací je pouze hypersenzitivita na danou očkovací látku či kteroukoliv pomocnou látku obsaženou ve vakcíně. Relativní kontraindikací je těhotenství a kojení, protože údaje o podávání vakcín těhotným ženám jsou omezené a podání se má zvážit pouze v případě, pokud možné přínosy převáží jakékoliv potenciální riziko pro matku a plod. Očkování není důvodem přerušit kojení. Lidé s oslabenou imunitou včetně pacientů s onkologickými onemocněními či imunosupresivní terapií mohou být očkováni, ale podání vakcíny by vždy měli nejprve konzultovat s ošetřujícím lékařem. Běžné alergické choroby, jako je alergická rinitida nebo alergické průduškové astma, nepředstavují pro očkovaného zvýšené riziko vzniku nežádoucí reakce. Děti a dospívající se zatím neočkují, protože dosud nebyla prováděna žádná klinická studie na osobách mladších 18 let.

 

U jiných vakcinací platí, že pokud je daný člověk akutně nemocný, tak se jeho očkování odkládá. Platí to i v případě vakcinace proti covidu-19? 

Ano, stejně jako při podání jiných vakcín platí, že se neočkují osoby, které prodělávají akutní infekční onemocnění jakéhokoliv původu, zejména příznakové osoby s akutním horečnatým stavem. Prodělané onemocnění covid-19 není kontraindikací očkování, podle doporučení lze vakcinaci provést obvykle po 3 měsících od onemocnění.

 

Jak mají případně klienti postupovat, pokud mají objednaný termín na očkování a projevují příznaky akutní nemoci? Mají situaci konzultovat s osobním lékařem a termín přesunout?

V případě akutního onemocnění zejména s akutním horečnatým stavem je nutné očkování odložit o 14 dní po odeznění příznaků. Vakcinace by měla být odložena i u osob v karanténě z důvodu kontaktu s jedincem infikovaným virem SARS-CoV-2, očkování lze následně zahájit bezprostředně po ukončení karantény. V případě, kdy byla aplikována 1. dávka a 2. dávku nelze pro akutní onemocnění aplikovat v doporučeném odstupu, se pak 2. dávka aplikuje, co nejdříve je to možné. Maximální interval mezi podáním obou dávek vakcíny nebyl stanoven. Každé prodlužování intervalů mezi dávkami vakcíny však současně prodlužuje dobu začátku maximální účinnosti očkování. V případě dvoudávkového očkovacího schématu je nutné pro 2. dávku použít vždy stejnou očkovací látku. Vakcíny od různých výrobců nejsou zaměnitelné. V nejasných případech je vždy nutné konzultovat lékaře.

 

Jakých nežádoucích symptomů vakcinace by si lidé měli všímat a jaká jsou doporučení pro zmírnění negativních příznaků? V jakých případech je určitě vhodné kontaktovat lékaře?

Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky byla citlivost v místě injekce (63,7 %), bolest v místě injekce (54,2 %), bolest hlavy (52,6 %), únava (53,1 %), myalgie, tedy bolest svalstva (44,0 %), malátnost (44,2 %); pyrexie zahrnující zvýšenou tělesnou teplotu (33,6 %) a horečku vyšší než 38 °C (7,9 %), zimnici (31,9 %); artralgie, tj. bolest kloubů (26,4 %) a nauzea, tedy nevolnost a nutkání zvracet (21,9 %). U několika pacientů mělo dojít také k obrně lícního nervu. Většina nežádoucích účinků byla mírných až středně závažných a obvykle odezněla během několika hodin nebo dnů po vakcinaci. Těžké anafylaktické reakce byly velmi vzácné. Ve srovnání s 1. dávkou byly nežádoucí účinky hlášené po 2. dávce mírnější a méně časté. Léčba příznaků bývá většinou symptomatická a spočívá v podávání antipyretik a analgetik a klidovém režimu 24 hodin po podání vakcíny. Pokud by příznaky přetrvávaly několik dní a zejména pokud by docházelo k dalšímu zhoršování, je nutné kontaktovat lékaře.

 

V ČR se začínají objevovat i nové mutace covidu-19. Platí v jejich případě stejná preventivní doporučení jako v případě klasického covidu, tj. roušky, rozestupy a hygiena rukou? Nebo je vhodné prevenci nějak rozšířit?

Životní cyklus virů je běžně provázen vznikem mutací jejich genomu, což platí také pro SARS-CoV-2. Většina mutací nemá žádný vliv na vlastnosti virů. Klinický význam mají ty mutace, které vedou například ke zvýšené nakažlivosti či závažnějšímu průběhu onemocnění. Obavu by vyvolaly i mutace, jejichž výskyt by vedl ke sníženému účinku očkování. Evropa v současné době upravuje svou protiepidemickou strategii hlavně kvůli tzv. britské a jihoafrické mutaci. Tyto nakažlivější mutace už byly prokázány i v ČR. Podle Evropské lékové agentury (EMA) tři dosud schválené vakcíny od společností Pfizer/BioNTech, AstraZeneca a Moderna, poskytují ochranu proti variantám viru, které v současnosti v Evropě převažují. Podobně jako u chřipky se vakcíny nejspíše budou muset přizpůsobovat cirkulujícím kmenům viru. Nové typy vakcín (vektorové a mRNA) naštěstí umožňují rychlou reakci na tyto změny. Současně bude nutné vyvíjet rovněž nové terapeutické monoklonální protilátky a antivirotika. Základní preventivní opatření proti aktuálně se vyskytujícím mutacím zůstávají stejná. Protože však tzv. britské a jihoafrické mutované kmeny viru SARS-CoV jsou nakažlivější než původní virus a nakažené osoby vylučují virus delší dobu, bylo nutné prodloužit dobu karantény na 14 dní a také zvýšit důraz na důsledné dodržování protiepidemických opatření (3R).

 

Někteří odborníci připomínají, že kromě 3R je užitečné používat také další opatření, jako je pravidelné kloktání či výplach očí, což má snižovat riziko infekce koronavirem přes ústní a oční sliznici. Pokud to platí, jak a čím mají lidé kloklat/provádět výplach a jak často?

Virus způsobující covid-19 se přenáší především kapénkami, které vznikají, když nakažená osoba kašle, kýchá nebo vydechuje. Tyto kapénky jsou příliš těžké na to, aby zůstávaly ve vzduchu, a rychle padají na podlahy nebo povrchy. Nejčastěji se nakazíme vdechováním viru, pokud jsme v těsné blízkosti osoby, která má covid-19. Nákazu můžeme získat i dotýkáním se kontaminovaných povrchů, když se poté kontaminovanýma rukama dotýkáme sliznic očí, nosu nebo úst. Prioritní je tedy vyhýbat se kontaktům s nakaženou osobou a vdechnutí viru – zde platí pravidlo 3R. Pokud již ke kontaminaci nechtěně dojde, lze vypláchnout spojivky proudem vlažné vody nebo použít běžné antiseptické oční kapky. Na desinfekci dutiny ústní můžeme použít desinfekční prostředky používané v ústní hygieně. Vždy je však třeba mít na paměti, že příliš často opakované výplachy mohou sliznici podráždit a narušit její přirozenou obranyschopnost. 

 

O covidu-19 dnes víme více než před rokem. Objevily se v poslední době nové důležité informace, které můžete zmínit?

Jak ukazují předběžné údaje, vakcíny Pfizer BioNTech a Oxford AstraZeneca jsou vysoce účinné při snižování infekcí covid-19 a při ochraně proti závažným onemocněním u starších dospělých. Znamená to, že i když lidé dostanou symptomatickou infekci, je mnohem méně pravděpodobné, že budou muset být přijati do nemocnice a výrazně klesá riziko, že zemřou.

Případová kontrolní studie, která byla recenzována a publikována v New England Journal of Medicine, srovnávala celkem 596 618 lidí, kteří byli nově očkováni v Izraeli, a porovnala je s neočkovanými kontrolami. Dle nových údajů Clalit Institute for Research, který je největším izraelským poskytovatelem zdravotní péče, dvě dávky vakcíny mRNA snížily symptomatické případy o 94 %, hospitalizaci o 87 % a těžký průběh nemoci covid-19 o 92 %. Doba ochrany poskytovaná vakcínou není známa, protože je stále hodnocena v probíhajících klinických studiích. Ochrana začíná přibližně 3 týdny po podání první dávky vakcíny. Očkované osoby nemusí být plně chráněny do doby 15 dnů po podání druhé dávky očkovací látky. V současné době nedoporučujeme žádné další přeočkování po standardní aplikaci dvou dávek vakcíny.

 

Pokud už člověk onemocní covidem-19 a trpí mírnými či středními příznaky bez nutnosti hospitalizace, jaké prostředky doporučujete pro jejich zmírnění? A v jakých případech je již určitě nutné zajistit odvoz nemocného do nemocnice? 

Většina pacientů má průběh lehký jen s minimálními symptomy, které řešíme po dohodě s pacientem telefonickou konzultací. V případě ambulantního postupu je zásadní izolace pacienta v místě bydliště po dobu 14 dnů. V rámci léčby ve většině případů doporučujeme antipyretickou terapii (Anopyrin, Paralen), při bolestech svalů a kloubů analgetickou terapii (Novalgin, Ibuprofen), v případě zahlenění mukolytika (N-acetylcystein, Erdostein) a rovněž vitaminoterapii (vitamíny C a D). V případě zažívacích potíží doporučujeme terapii podle symptomů, především antiemetika a spasmolytika (Imodium, Endiaron, Torecan, Algifen). Spolu s farmakoterapií je důležitý klidový režim a dostatečná hydratace. Chronickou terapii nevysazujeme, popřípadě upravujeme dle stavu pacienta. K posouzení nutnosti hospitalizace se hodnotí přítomnost těchto příznaků: dušnost; zchvácenost; porucha vědomí; horečka nad 38,3 °C; saturace krve kyslíkem SpO2 < 93 %; počet dechů nad 25/min; tepová frekvence nad 124/min. Při indikaci k hospitalizaci je nutné vzít v úvahu i přidružené choroby. Ze zkušenosti víme, že u některých pacientů s mírnými potížemi může dojít zhruba po týdnu k prudkému zhoršení stavu až s respiračním selháním, rizikovými faktory jsou oboustranné pneumonie a vyšší věk.

 

Důležitým prvkem v rámci prevence i léčby covidu-19 je prý dostatečný příjem vitamínu D. Můžete připomenout, v jakém množství a jakým způsobem je vhodné „Déčko“ doplňovat? Jaké další vitamíny a minerály jsou v tomto kontextu důležité?

Nejsou známy žádné vitamíny nebo doplňky, které by pomohly předcházet infekci koronavirem.

Některé živiny mohou pomoci imunitnímu systému posílit jeho schopnost bojovat proti virům. 

Vyvážená strava, pravidelné fyzické aktivity a techniky zvládání stresu, dostatek spánku v nočních hodinách, to vše pomáhá připravit imunitní systém k boji s infekcemi. Ale mohu zmínit několik faktů získaných v rámci probíhajících studií a týkajících se účinnosti některých potravních doplňků proti koronaviru:

Vitamín C je známý antioxidant, který posiluje imunitní systém a obecně pomáhá předcházet zánětu. Doporučený příjem je 75 až 120 miligramů denně (směrem k nižší hodnotě u většiny dospělých a vyššímu konci u kojících žen). Nejlepším a nejpřirozenějším způsobem, jak získat vitamín C, je konzumovat dostatek ovoce a zeleniny, nejlépe v syrovém stavu. Dobrými zdroji jsou například paprika, brokolice, černý rybíz, angrešt, citrusové plody, brambory, zelené a červené zelí, kapusta, rajčata a špenát.

Vitamín D pomáhá posílit funkci imunitních buněk. Klinické studie naznačují, že přípravky s vitamínem D mohou snížit závažnost akutních infekcí dýchacích cest u hospitalizovaných pacientů. Jedna studie testovala účinky vitamínu D na pacienty s covid-19 tak, že jej přidali k léčbě. Z 26 lidí, kteří vitamín nedostali, polovina skončila na jednotce intenzivní péče a dva zemřeli. Z 50 lidí, kteří vitamín dostali, jeden skončil na JIP a nikdo nezemřel. Vitamín D se tak zatím jeví jako nejslibnější doplněk terapie covidu-19. Doporučený denní příjem vitamínu D pro dospělé je 600 IU (mezinárodní jednotka) denně, ovšem neexistuje pevná shoda. Dávka 2 000 až 4 000 IU denně vyvede většinu lidí ze zóny nedostatku a je pro organismus bezpečná.

Tento vitamín je možné doplnit pobytem na slunci (zhruba 20 minut denního slunce na 40 % exponované pokožky), potravou (1 polévková lžíce rybího oleje 1300 IU, losos 250 g/250 IU, tuňák z konzervy 250 g/200 IU, sardinky z konzervy 85 g/25O IU) či farmakologicky ve formě kapek či tablet. Je třeba mít na paměti, že přebytek vitamínu D (cokoliv nad 4000 IU/den),

zvyšuje riziko ztráty příznivých účinků a může se projevit nežádoucími efekty.

Zinek pomáhá tělu bojovat s bakteriálními a virovými infekcemi. Většina lidí ho ve své stravě přijímá dostatek, ačkoliv vegetariáni a lidé, kteří pijí hodně alkoholu, jej dostatek mít nemusí. Zinek podaný krátce poté, co se objeví příznaky nachlazení, může zkrátit délku nachlazení. Probíhají klinické studie, aby se zjistilo, zda může zinek pomoci léčit covid-19, ale prozatím nejsou k dispozici dostatečné údaje, aby bylo možné doporučit použití zinku k jeho léčbě. Doporučený denní příjem je 8 miligramů pro ženy, 11 miligramů pro muže. Zdravá a pestrá strava by měla poskytnout dostatečné množství. Mezi důležité zdroje patří červené maso, kuřecí maso, fazole, ořechy, semena, celozrnné výrobky a mléčné výrobky. 

 

Seznam dalších doplňků a alternativních léků propagovaných v rámci prevence nebo léčby covid-19 zahrnuje vitamíny A a B, bylinné čaje, éterické oleje, tinktury a koloidní stříbro.

Neexistují však žádné vědecké důkazy o tom, že by některý z těchto alternativních přípravků mohl zabránit infekci koronavirem nebo vyléčit covid-19. Ve skutečnosti jejich konzumace ve větším množství nemusí být bezpečná.
 

Foto: Depositphotos.com