Upravit stránku

Jak přežít tropické vedro v kanceláři

V létě občas přicházejí dny s tropickými teplotami, které mohou být pro lidské tělo velkou zátěží. Jak vysoké teploty na organismus působí?
Varování před tropickými teplotami začíná při překročení venkovních teplot nad 30 ̊C. Podle nařízení vlády jsou určeny maximální přípustné teploty na pracovišti, jež souvisí s vyvíjenou tělesnou aktivitou. Například pro práce s minimální aktivitou, jako jsou kancelářské profese, se celoročně doporučuje teplota prostředí v rozmezí 20–27 ̊C pro kanceláře bez klimatizace a 24,5 ̊C pro klimatizované prostory. Pokud jsou teploty příliš vysoké, může hrozit přehřátí a dehydratace organismu, zvlášť při náročnější činnosti. Pokud jsou prostory klimatizované, tak by rozdíl mezi teplotou venku a v místnosti v létě nikdy neměl být větší než 5–7 stupňů, aby se předešlo teplotnímu šoku při přecházení do jiného prostředí. Při větším rozdílu teplot totiž hrozí nebezpečí nachlazení, kardiovaskulárních obtíží, objevuje se svalová ztuhlost, bolesti hlavy, pálení očí, únava a další obtíže. Je třeba vzít v úvahu, že v době veder lidé často chodí do práce v lehkém oblečení a celodenní pobyt v prostorách s teplotou 20 ̊C nutně může vést k celé řadě zdravotních problémů.  

Jaká rizika ohrožují v tropických vedrech organismus nejvíce?
Kromě rizika přehřátí a dehydratace, nebo naopak nachlazení či podchladnutí z klimatizace, je v létě také vysoké riziko infekčních chorob, především průjmových onemocnění ze špatně skladovaných nebo nedostatečně tepelně upravených potravin. V tomto ohledu může být riziková například lednice v kanceláři či konzumace jídla z neprověřených zdrojů.  

Jaké skupiny lidí jsou vysokými teplotami nejvíce ohroženy?
Vedro nejvíce ohrožuje malé děti, starší generaci (u žen věková skupina nad 60 let, u mužů více než 65 let) a nemocné, hlavně kardiaky, osoby s nemocemi ledvin, pacienty užívající léky na depresi či nespavost. Horko je rizikové i pro těhotné a kojící ženy. Všechny vyjmenované skupiny by se proto neměly vysokým venkovním teplotám vystavovat. U malých dětí je potíž v tom, že nevědí, kdy se potřebují napít. Jejich pitný režim musí hlídat rodiče. Starší lidé zase mívají sníženou termoregulaci, necítí pocit žízně a často nepoznají ani počínající dehydrataci. V horkých dnech by proto měli opouštět domov jenom v časných dopoledních a pozdních odpoledních hodinách.

Poradíte nějaká preventivní opatření, jež lidem pomohou přežít tropická vedra ve zdraví?
Lékaři doporučují nemocným, ale také zdravým lidem, ve vedrech zmírnit pracovní a životní tempo, nadměrně se nenamáhat, odložit náročné sportování na příhodnější čas, dopřát si polední siestu a pokud je to možné, nevycházet v žáru poledne ven. Kůži je vhodné chránit krémy s UV filtrem, oči tmavými brýlemi a hlavu pokrývkou. A samozřejmě dostatečně pít, aby se předešlo dehydrataci organismu. Je jasné, že mnoho lidí nedokáže dodržet všechny tyto rady najednou, ale měli by se pokusit se jim co nejvíce přiblížit.

Vysoké teploty mohou být obzvlášť nepříjemné na pracovišti. Jaké faktory by si lidé měli během pracovní doby hlídat, aby se ve vedrech vyhnuli zdravotním následkům?
Opatření, jak si v době tropických veder zpříjemnit pobyt na pracovišti, se liší od toho, jestli jsou prostory klimatizované, či nikoliv, ale také dle orientace místnosti z hlediska světových stran. V klimatizované kanceláři je třeba zajistit vyčištění a správné nastavení klimatizace a teplotu regulovat tak, aby rozdíl mezi vnitřní a venkovní teplotou nebyl příliš vysoký, jinak může zaměstnancům při odchodu z pracoviště hrozit teplotní šok. Pokud prostory nejsou klimatizované, je vhodné instalovat a zatahovat rolety, aby slunce nepražilo do místnosti. Při možnosti přímého větrání by se měly využívat ranní nebo dopolední hodiny, později by se už větrat nemělo. Větrání průvanem však může u lidí způsobit různé zdravotní problémy, třeba bolesti zad či nachlazení, především pokud je člověk zpocený. K pocitu teplotní pohody může přispět použití větráků, přestože objektivní teplotu v místnosti neovlivňuje. Proud vzduchu by opět neměl mířit přímo na tělo, spíše vířit vzduch v místnosti. V tropických dnech obecně platí, že je lepší začít pracovat v ranních a dopoledních hodinách, než odpoledne. Pracovníci by teplotě na pracovišti měli přizpůsobit rovněž oblečení, které by ideálně mělo být světlé a z lehkých přírodních materiálů, jako je bavlna, len nebo hedvábí, protože umožňují tělu lépe dýchat. Možnosti ve výběru pracovního oblečení pochopitelně ovlivňuje postoj vedoucích pracovníků a záleží na tom, zda je pro ně důležitější absolutní dodržování firemního dress-code, nebo zdraví zaměstnanců. V tropických dnech by měl být také samozřejmostí příjem dostatečného množství tekutin. Kritickou hranicí, při níž hrozí selhání oběhového systému, je ztráta tekutin odpovídající přibližně 12 % hmotnosti lidského těla. Měřitelné zvýšení zátěže kardiovaskulárního systému však lze prokázat již při ztrátách vody odpovídající 1 až 2 %. Pro komfort pracovníků může být přínosné rovněž zajištění možnosti sprchování na pracovišti.

Jak by lidé měli přizpůsobit svůj pitný režim a kolik tekutin by při tropických teplotách měli v pracovní době vypít?
Pro určení vhodného množství tekutin se uvádí rada, že je vhodné pít zhruba 35 ml tekutin na 1 kg hmotnosti člověka. Například v případě muže s hmotností 70 kg jde o 2,4 litru za den. V klimatizovaných místnostech a při větším pocení jsou ztráty tekutin větší, proto je potřeba množství přijímaných tekutin zvýšit. K pití se doporučuje hlavně voda, stačí i kohoutková, a minerálky s obsahem cukru do 6,5 %. Je vhodné omezit nadměrné pití sladkých nápojů, kávy, černého čaje a samozřejmě alkoholu, protože to podporuje dehydrataci organismu. Nápoje by neměly být příliš studené, jejich teplota by neměla být nižší než 16 ̊C. Jsou vhodnější než příliš vychlazené nápoje a lépe hasí žízeň. Orosená až namrzlá láhev limonády, která je podle televizních reklam jedinou správnou cestou k úžasným pocitům blaženosti, je z lékařského hlediska nesmysl. Je však třeba dát pozor také na nadměrné pití tekutin či nedostatek solí v těle, které se projeví větší dráždivostí centrálního nervového systému, případně křečemi z horka. Lidé často nekriticky důvěřují různým „zaručeným“ radám v lifestylových časopisech a internetových serverech na téma „dodržování pitného režimu“ a neuvědomují si, že také příjem nadměrného množství tekutin rozhodně není zdravý.

Je vhodné také nějak přizpůsobit jídelníček?
Co by lidé měli ve vedrech konzumovat? V letních dnech by lidé měli vynechat těžce stravitelná, mastná a smažená jídla. Přednost by měly dostat polévky, zeleninové a ovocné saláty. Vhodné jsou menší porce vícekrát denně.  

Děkujeme za rozhovor.