Upravit stránku

Jak zabránit zdravotním obtížím z nadužívání moderních technologií

Mnoho lidí tráví značnou část dne využíváním různých moderních technologií – počítačů, notebooků, tabletů či chytrých telefonů. Jejich nadužívání však může vyvolávat zdravotní potíže. Jaké typy problémů se projevují nejčastěji a které z nich patří k nejzávažnějším?
Objevují se například bolesti nebo pálení očí. Důvodem jsou suché a podrážděné oči, neboť při sledování displeje mnohem méně mrkáme. Časté jsou bolesti hlavy, krku, zad, přetížení šlach zápěstí a prstů rukou, potíže se spánkem vedoucí k chronické únavě, poklesu celkové výkonnosti a soustředění, případně i rozvoj deprese. Některé typické zdravotní obtíže byly dokonce pojmenovány specifickou terminologií, třeba myšitida, mobilový loket, tabletové rameno či esemeskový krk. Průvodním jevem nadměrného využívání moderních technologií může být také nepravidelná strava, často i nevhodné složení potravy, protože nedostatek spánku a únava vede k tíhnutí k nezdravé stravě. Dalším důsledkem bývá nedostatek aktivního pohybu, jenž vede k nárůstu hmotnosti, vysokému krevnímu tlaku, hyperlipidemii a potenciálně i k rozvoji metabolického syndromu, jehož vznik podporuje i nedostatek spánku.

Můžete poradit, jak lze zdravotním obtížím spojeným s užíváním moderních technologií předcházet? V první řadě – lze nějak chránit zrak, či alespoň negativní vliv elektronických zařízení na oči úspěšně omezit?
Je užitečné dbát na vhodné osvětlení místnosti prostřednictvím denního a umělého světla, nekoukat na displej potmě, nastavit dostatečné podsvícení displeje, omezovat čas strávený sledováním displeje a při práci si dělat pravidelné přestávky. Přínosné je naučit se vědomě mrkat nebo používat tzv. umělé slzy, které lze zakoupit v podobě kapek v každé lékárně..

Jakých varovných symptomů by si lidé v souvislosti se zrakem měli určitě všímat a v jakých případech byste rozhodně doporučila návštěvu specialisty – očního lékaře?
Lidé by určitě měli zpozornět, pokud je trápí svědění a štípání očí, potřeba mrkání a mnutí očí, začervenání a bolest očí, tlak za očima či rozmazané vidění. Oční vyšetření k vyloučení vážnějšího stavu je vhodné zejména v případě, pokud jsou popsané příznaky jednostranné, přetrvávající i po „odpočinku“ očí od sledování displeje či vedou k poruše vidění.

V rámci pohybové soustavy nadužívání moderních technologií způsobuje široké spektrum problémů. Zmínila jste třeba myšitidu, mobilový loket, tabletové rameno či esemeskový krk. Existuje proti jejich vzniku účinná prevence? V rámci prevence je určitě přínosem využívání ergonomických pomůcek, například vhodné židle a správného nastavení pracovního stolu, podložky pod myš a ke klávesnici pro ochranu šlach zápěstí, užitečná je třeba tzv. vertikální myš a podobně, dále již zmiňované nastavení podsvícení displeje, správní držení těla a poloha těla při používání přístroje (postel, gauč vs. židle, stůl, klávesnice). S optimálními ergonomickými pomůckami a správným nastavením může poradit například lékař pracovnělékařských služeb nebo další odborníci na ergonomii pracovního prostředí.

Jaké možnosti diagnostiky mají osobní lékaři v Programu Health Plus, když si klient stěžuje na konkrétní bolesti pohybového aparátu? Jaký je obvyklý postup a jak případně probíhá první fáze diagnostického vyšetření?
Pokud klient přichází do ordinace osobního lékaře s bolestivým stavem pohybového aparátu, probíhá v první fázi vyšetření, které by mělo určit, zda se jedná o stav akutní, nebo chronický. Podrobným rozhovorem s klientem a klinickým vyšetřením se vždy snažíme najít vyvolávající příčinu bolesti. K upřesnění diagnostiky provádíme laboratorní vyšetření k určení zánětlivé aktivity a ke zjištění dalších možných příčin, jako jsou metabolická, autoimunní či revmatická onemocnění. Ze zobrazovacích metod máme možnost provést rentgenové vyšetření nebo objednat klienta na počítačovou tomografii (CT) či magnetickou rezonanci (MR).

Můžeme se krátce zastavit u myšitidy? Jaké má příznaky a dokáže ji medicína vyléčit?
Myšitida je označení pro mravenčení, brnění až bolesti v zápěstí nebo prstů rukou a oslabení jemné motoriky způsobené útlakem nervů v zápěstí. Jedná se vlastně o syndrom karpálního tunelu. Bolesti se typicky projevují v klidu a v noci. Předejít či léčit myšitidu se dá již v samých začátcích zejména správnými pomůckami a sezením u počítače. Přínosem je gelová podložka před klávesnici a pod myš podložka s gelovým polštářkem, které udržují vyrovnanou polohu ruky v zápěstí bez útlaku nervů. Dalším řešením je fyzioterapie, léčba ultrazvukem, v krajním případě chirurgické řešení.

Můžeme se krátce zastavit u myšitidy? Jaké má příznaky a dokáže ji medicína vyléčit?
Myšitida je označení pro mravenčení, brnění až bolesti v zápěstí nebo prstů rukou a oslabení jemné motoriky způsobené útlakem nervů v zápěstí. Jedná se vlastně o syndrom karpálního tunelu. Bolesti se typicky projevují v klidu a v noci. Předejít či léčit myšitidu se dá již v samých začátcích zejména správnými pomůckami a sezením u počítače. Přínosem je gelová podložka před klávesnici a pod myš podložka s gelovým polštářkem, které udržují vyrovnanou polohu ruky v zápěstí bez útlaku nervů. Dalším řešením je fyzioterapie, léčba ultrazvukem, v krajním případě chirurgické řešení.

Mobilový loket zní podobně jako tenisový loket. Jak tento problém vzniká, jak se projevuje a jaké jsou dnešní možnosti terapie?
Mobilový loket opravdu je jiným označení pro tenisový loket, tedy zánět šlach v oblasti lokte. Projevuje se ostrou bolestí lokalizovanou do oblasti lokte, vystřelující směrem k prstům nebo k rameni. Zprvu vzniká například po delším telefonování či práci s tabletem, kdy paže pracuje v tenzi. Čímž dochází k nedostatečnému prokrvení a okysličení svalů předloktí a hromadění laktátu ve svalech, což postupně vede ke vzniku zánětu. V těžších fázích se bolest objevuje i při běžných pohybech, například při zvedání hrnku. Možnosti terapie jsou poměrně široké, výběr způsobu léčby se obvykle odvíjí od závažnosti stavu. Někdy pomůže již klidový režim, velmi účinná je fyzioterapie, je možné využít rovněž různé možnosti přístrojové fyzikální terapie, jako je třeba léčba ultrazvukem, elektroterapií, magnetoterapií i dalšími terapeutickými způsoby, v krajních případech lze indikovat operační zákrok. .

Jaké příznaky má tabletové rameno a jak může lidem komplikovat život? Jak se postupuje při jeho léčbě?
Tabletové rameno je možné popsat jako pocity napětí, tlaku a bolesti v rameni při určitých pohybech, typicky při zvedání ruky nad horizontálu. Všimneme si toho proto například při oblékání nebo česání. Může jít o přetížení svalů, útisk nervů nebo tíhových váčků v oblasti ramene. Základem léčby je fyzioterapie, cvičení k uvolnění ramene.

A nakonec esemeskový krk – co si pod tím představit? Skutečně vzniká při nadměrném esemeskování, nebo může mít i jiné příčiny? Jaké jsou projevy a léčba?
Jako „esemeskový krk“ označujeme specifické držení těla. Vzniká při dlouhodobém vadném držení těla například při psaní sms zpráv, ale také při jiném dlouhodobém užívání tabletů a mobilů, typicky v sedě s položeným přístrojem v klíně. Kvůli tomu dochází k předsunutí hlavy, ohnutí krku a schoulení ramen a zad, což vede k bolestem krku a zad. Tuhnutí svalů na krku může způsobovat také bolesti hlavy, tlak v očích, točení hlavy či pocity na zvracení. Základem léčby je fyzioterapie. Nejdůležitější je správné držení těla v napřímené pozici, držení přístroje v dostatečné vzdálenosti od očí (zhruba 30 cm), omezení času používání přístroje, při delším sledování filmu je vhodné použít stojánek a postavit přístroj na stůl, ale také zařadit častější přestávky ve sledování.

Existují ještě další podobné zdravotní problémy spojené s pohybovou soustavou, o nichž jsme se nezmínily, a které jsou spojeny nadužíváním moderních technologií?
Objevují se především bolesti zad, většinou přenesené od dlouhého sezení a držení těla. Tyto problémy pomáhá řešit ergonomické sezení a pomůcky, přestávky v práci s PC (min. každé 2 hodiny). Vyšší riziko přináší „zájmová činnost“ jako hraní her a sledování sociálních sítí, kdy „čas utíká rychleji…“

 

Jak by měli lidé obecně postupovat, pokud se u nich projevují zmíněné symptomy spojené s „digitálními nemocemi“ poruchové soustavy? Navštívit praktického lékaře, nebo rovnou zamířit za rehabilitačním lékařem či fyzioterapeutem?
Důležité je uvědomit si zdravotní problém, množství času a způsob jeho trávení s digitálními technologiemi, vhodnost prostředí, pomůcek. Pokud si člověk všimne některých popsaných příznaků, je vhodná konzultace s praktickým lékařem, který doporučí specialistu i následný postup.

Jak by měli lidé upravit podmínky svého pracovního prostoru, ať už na pracovišti či doma v rámci home office, aby předešli rozvoji potíží? Čemu by měli věnovat pozornost?
Užitečné jsou hlavně vhodné pomůcky, jako je ergonomická židle a správné nastavení židle i stolu tak, aby člověk měl rovná záda a napřímenou hlavu, lokty na úrovni se stolem, kolena a kyčle by měly vždy svírat 90° úhel, u menších osob je dobré využít podložku pod nohy. Hodí se již zmíněné gelové podložky pod klávesnici a myš k vyrovnání postavení zápěstí, nastavení výšky a podsvícení monitoru, doporučuje se preference práce s PC před prací s mobilním telefonem, u mobilů či tabletů je vhodný stojan a připojení externí klávesnice. Přínosné je samozřejmě zkrácení času stráveného s používáním moderních technologií a časté přestávky minimálně každé dvě hodiny.

A jak by měli lidé upravit svůj přístup k technologiím ve volném čase, aby neškodily zdraví?
Kromě optimalizace polohy a pomůcek popsané výše je vhodné a minimalizovat čas strávený s technologiemi, protože čas strávený s PC, tabletem či mobilem ve volném čase nám ubírá časové možnosti využít tuto dobu spolu s rodinou či přáteli a společnými aktivitami. Společné aktivity, ať sportovní, poznávací, kulturní nebo „jen“ strávené společenskou hrou obohatí náš fyzický i duševní stav a rodinné vztahy víc než individualistická „ulita“ moderních technologií. Tyto technologie byly vymyšleny a sestrojeny právě k ulehčení naší práce, abychom měli více volného času, a to bychom si dnes měli připomínat.

Další oblastí, na níž mají technologie značně negativní vliv, je spánek, protože modré světlo vyzařované elektronickými přístroji ovlivňuje kvalitu spánku. Můžete poradit prevenci?
Modré světlo vyzařují displeje moderních technologií, televizí, počítačů, tabletů i mobilních telefonů. Lidé, kteří je používají těsně před spaním, spí hůře, jsou častěji obézní, častěji trpí vysokým krevním tlakem, onemocněním srdce, cukrovkou, rakovinou či depresemi. Modré světlo totiž narušuje tvorbu hormonu zvaného melatonin v mozku, který se přirozeně začíná uvolňovat v období stmívání a připravuje tělo pro správné usínání, kvalitní hluboký spánek a řídí naše vnitřní biologické hodiny, podle nichž fungují mnohé fyziologické tělesné pochody. Proto je využívání přístrojů s displejem v době před přípravou ke spánku vhodné omezit na minimum, nebo pár hodin před spaním zcela vynechat.

Další oblastí, na níž mají technologie značně negativní vliv, je spánek, protože modré světlo vyzařované elektronickými přístroji ovlivňuje kvalitu spánku. Můžete poradit prevenci?

Můžete v této souvislosti připomenout zásady správné spánkové hygieny?
Zásady spánkové hygieny jsou jistá pravidla či souhrn rad, které nám pomohou připomenout cestu k lepšímu usínání a kvalitnějšímu spánku. Mezi nejdůležitější patří nejíst 2 až 3 hodiny před spaním, konzumovat lehké večeře, nemlsat a vyhnout se kofeinu, nikotinu i alkoholu, které narušují kvalitu hlubokého REM spánku a způsobují i časnější ranní probuzení. Pokud nemusíme, je vhodné odložit práci na další den. Taktéž není vhodné před spánkem provádět intenzivní sport či sledovat sociální sítě, takové aktivity mozek spíše budí a oddalují spánek. V rámci přípravy na spánek je vhodné odpočívat, dobrá je lehká procházka, čtení či poslech hudby, meditace nebo povídání s rodinou. Večerní rituál by měl obsahovat i teplou sprchu či horkou koupel s následným promazáním pokožky tělovým mlékem, což tělo uvolní. Můžeme přidat bylinný čaj, třeba meduňkový nebo zklidňující směs s levandulí a chmelem. Zklidňující bylinky mohou být součástí tělového krému, vonného oleje či polštářku umístěného na noční stolek. Je vhodné chodit spát a vstávat denně ve stejnou dobu, a to i o víkendu, víkendové dospávání vede k potížím s usnutím v neděli večer i s pondělním vstáváním. K pravidelnosti pomůže nastavený budík „usínák“, který nám připomene čas k večernímu rituálu a cestě do postele.

Děkujeme za rozhovor.

Foto: istock.com

Tento web využívá cookies

Pro chod webu jsou nezbytně aktivovány esenciální soubory cookies. Pro plnohodnotné poskytování služeb, personalizaci reklam a analýzu návštěvnosti jsou však nutné povolit i volitelné cookies. Kliknutím na následující tlačítko, je zapnete. Zobrazit podrobnosti

Nastavení cookies

Vaše soukromí je důležité. Můžete si vybrat z nastavení cookies níže. Zobrazit podrobnosti