Upravit stránku

Minirozhovory s lékaři

Doc. MUDr. Jan Kábrt, Csc.

Interna, hlavní lékař Programu Health Plus

Proč jste se rozhodl stát lékařem?

Mou touhu studovat medicínu velmi ovlivnil můj otec. Vyučoval latinu na středních školách a posléze také na I. Lékařské fakultě Univerzity Karlovy, avšak celý život toužil být lékařem. Já jsem původně chtěl studovat přírodní vědy, ale pak jsem vlastně studiem medicíny jeho tužby naplnil.

Co je pro Vás na tomto povolání nejdůležitější?

K poznání hodnot výkonu lékařské profese určitě přispěli někteří starší kolegové, které dodnes obdivuji. V období po promoci to byl profesor Vratislav Schreiber, experimentální endokrinolog, u kterého jsem dělal disertační práci. Fascinoval mě svou pracovní sebekázní a nesmírnou houževnatostí, s jakou se snažil ve své době nadčasově řešit vědecké problémy. Dále to je profesor Josef Marek, asi nejznámější žijící český endokrinolog, z jehož příkladu jsem plně pochopil, že klinická medicína je svou podstatou služba nemocným lidem. Shodou okolností busty obou profesorů máme v prostorách Programu Health Plus.

Jak prožíváte nemoc, když Vás nějaká postihne? Jakým způsobem se léčíte?

Uvědomuji si, že čím jsem starší, tím větší mám riziko z hlediska vzniku nemocí. Nechávám si dělat zdravotní testy, jaké mají naši klienti v Programu Health Plus, včetně preventivních genetických testů. Jsem v podobné pozici jako moji pacienti, kteří jdou k lékaři a stejně jako oni často s obavami čekám, jaké budou výsledky vyšetření.

Jaký je z Vašeho pohledu nejlepší postup pro udržení dobrého fyzického i psychického zdraví až do vysokého věku? 

Naše společnost rychle stárne a již nyní v ČR připadá 117 seniorů starších 65 let na 100 dětí. Pokud bude tento trend pokračovat, tak je možné, že v roce 2060 bude připadat 260 seniorů na 100 dětí. Taková společnost je ekonomicky těžko udržitelná. Kromě zvýšení porodnosti je třeba, aby starší lidé zůstali v dobré kondici. Jako obrovský problém chápu epidemii obezity v naší populaci, související s přejídáním a fyzickou nečinností. Je zapotřebí, aby i starší lidé pravidelně sportovali. Rovněž je naše společnost příliš tolerantní ke kuřákům a kouření, které bych daleko podstatněji omezil.

Jak by podle Vás měla vypadat ideální lékařská péče?

Přes obrovské pokroky medicíny v posledních desetiletích narůstá jeden problém, a to je přílišné rozdrobení (pulverizace) lékařské péče. Často chybí celkový (holistický) pohled na nemocného a jeho zdravotní obtíže. Domnívám se, že je důležité pokračovat v rozvoji specializačních, často velmi technických medicínských oborů, ale zároveň si vážit přínosu a hodnot práce jednoho ošetřujícího lékaře. Tento lékař může být s pacientem v letitém kontaktu a zná výsledky všech vyšetření včetně rodinného zázemí pacienta. Těchto lékařů bohužel výrazně ubývá a rovněž v jiných zemích, například v Anglii, není o práci GP (praktičtí lékaři) zájem.

MUDr. Hana Sýkorová,

internistka

Proč jste se rozhodla stát lékařkou?

Nemůžu říci, že bych byla jedním z těch lidí, kteří vždy věděli, že chtějí být jedině lékařem. Spíš mě při studiu asi vždy více bavily přírodní vědy. Proto byla medicína při mém rozhodování o vysoké škole jednou z alternativ. Svého rozhodnutí jsem nikdy nelitovala. Ale pro usmání musím říct, že jsem dlouho zvažovala i studium veterinární medicíny.

Co je pro Vás na tomto povolání nejdůležitější?

Práce s lidmi a pocit, že je moje povolání smysluplné. Že se mi v různé míře daří pomáhat. Ale myslím, že to lze říci o mnoha profesích, pokud se člověk snaží dělat svou práci dobře.

Jak prožíváte nemoc, když Vás nějaká postihne? Jakým způsobem se léčíte?

Pokud nejde o nic závažného, tak se spíše lékařům a lékům paradoxně vyhýbám, pacient jsem zcela nedisciplinovaný. V případě podezření na závažnější onemocnění jsem asi jako každý zdravotník o to více úzkostnější a za vším vidím téměř smrtelnou chorobu.

Jaký je z Vašeho pohledu nejlepší postup pro udržení dobrého fyzického i psychického zdraví až do vysokého věku?

To je „jednoduché“ – snažit se celý život své fyzické i psychické zdraví aktivně udržovat. Mám tu zkušenost, že pokud je člověk celý život činorodý, tráví život aktivně a staví se k životu optimisticky, pak se obvykle těší i lepšímu fyzickému i psychickému zdraví a s nemocemi a stářím se daleko lépe vyrovnává.

Jak by podle Vás měla vypadat ideální lékařská péče?

Na prvním místě je především odborná kvalifikovanost zdravotnického personálu, lékařů i sester. Nicméně pacienti, přestože si uvědomují, že byli ošetřeni vysoce odborně a správně, bohužel často postrádají ten pověstný „lidský přístup“. Chybí jim, aby jim lékař, který není pod časovým tlakem, přátelsky a podrobně vysvětlil podstatu onemocnění a možné alternativy léčby. Aby jim lékaři i sestry usnadnili vyšetřovací a léčebný postup. A o to se právě v Programu Health Plus všichni snažíme.

MUDr. Marie Rašková,

ORL

Proč jste se rozhodla stát lékařkou?

V rodině jsem se setkala se zdravotnictvím a vždy se mi prostředí v nemocnici líbilo. Rozhodla jsem se studovat zdravotnickou školu, obor zdravotní laborant. V Hradci Králové jsem pak docházela pomáhat na neurochirurgickou kliniku, kde byla řada zajímavých pacientů i lékařů a sester. Až ke konci studia jsem se následně rozhodla pokračovat na lékařské fakultě.

Co je pro Vás na tomto povolání nejdůležitější?

Soustředění na potíže, se kterými za mnou klienti přichází. Vždy se snažím vysvětlit klientům všechny možnosti léčby a bohužel někdy i to, že možnosti jsou omezené a s nežádoucími účinky. Ale zároveň vysvětluji také to, že se pro ně vždycky a za všech okolností snažíme udělat to nejlepší, co je v našich silách.

Jak by podle Vás měla vypadat ideální lékařská péče?

Ideální lékařská péče je v rukou lékaře, praktika nebo osobního lékaře, který pacienta dlouhodobě sleduje, zná jeho zdravotní stav, dělá pravidelná preventivní vyšetření a po zralé úvaze odesílá pacienta ke specialistům. Osobní lékař by měl shromažďovat výsledky veškerých odborných vyšetření a vědět o léčbě, kterou navrhuje specialista.

MUDr. Lucia Mansfeldová,

dermatologie

Proč jste se rozhodla stát lékařkou?

Od dětství jsem chtěla umět léčit, nejdříve být veterinářkou a poté dětskou lékařkou. Pro dermatologii jsem se rozhodla na studijním pobytu ve Španělsku. Tam jsem totiž poprvé viděla, že v kožním lékařství se provádějí také chirurgické zákroky, a to mne bavilo. Líbilo se mi, že je to komplexní obor, kde lékař diagnostikuje, léčí i operuje a využívá lasery. Výhodou je, že můžete léčit všechny věkové skupiny, ženy i muže. Je to velmi pestrý a zajímavý obor.

Co je pro Vás na tomto povolání nejdůležitější?

Z mého pohledu je nejdůležitější zachovat si lidský přístup k pacientům, pečlivě je vyslechnout, být vstřícný a empatický. Vedení dokumentace je samozřejmě důležité, ale papíry a počítače by neměly vytlačit vzájemnou komunikaci. Dobré slovo a úsměv mají také léčivý účinek.

Jak prožíváte nemoc, když vás nějaká postihne? Jakým způsobem se léčíte?

Je pravdou, že zdravotníci občas nemoci přecházejí, nebo spoléhají na „rychloléčbu“. Přiznám se, že to je bohužel někdy i můj případ. Když mám objednané pacienty dlouho dopředu, je nepříjemné termíny rušit. Ale to mám na mysli mírné nachlazení, lehčí rýmu. Při horečce nebo vážnější chorobě se snažím být ukázněným pacientem. Nevyplácí se to podceňovat.

Jaký je z Vašeho pohledu nejlepší postup pro udržení dobrého fyzického i psychického zdraví až do vysokého věku?

Pro zachování dobré kvality života bychom se měli naučit správně dělit čas mezi práci a odpočinek, dopřát si dostatek spánku, kvalitní vyváženou stravu a pohyb v přírodě. Důležité je také najít určitou vnitřní spokojenost se svým životem, vážit si maličkostí, snažit se pozitivně myslet a být obklopen lidmi, které máme rádi.

Jak by podle Vás měla vypadat ideální lékařská péče?

Ideálem je kvalifikovaný, zkušený, příjemně naladěný zdravotnický personál, kvalitní přístrojové vybavení, dobrá organizace práce a hezké prostředí, které pacienty zbaví stresu. V Programu Health Plus je velkou výhodou výborná mezioborová spolupráce, která výrazně urychluje diagnostiku a umožňuje nastavit správnou terapii.

MUDr. Ivan Ročárek,

gynekologie

Proč jste se rozhodl stát lékařem?

Lékařem jsem se rozhodl stát z důvodu spojení biologie, chemie, biochemie a biofyziky, které je zajímavé nejen jako součet přírodních věd, ale i jako komplex vědomostí k ovlivnění zdravotního stavu člověka. Dlouho jsem váhal mezi přírodními vědami a medicínou, nakonec zvítězila asi zvědavost a touha „zkusit to“…

Co je pro Vás na tomto povolání nejdůležitější?

Těžko vyjmenovat, co je na tomto povolání to nejdůležitější – jistě je to i otázka věku, zkušeností, pracovního prostředí, atd. Mně imponovala určitá obtížnost této profese, kterou nelze prezentovat jenom bílým pláštěm, ale i spojením teoretických vědomostí a praktických zkušeností, což se ne každému podaří. Svou roli má i apolitičnost této profese.

Jak prožíváte nemoc, když Vás nějaká postihne? Jakým způsobem se léčíte?

Jsem typickým disimulantem, snažím se na onemocnění spíše nemyslet a obcházet je. Mám pocit, že to je podobné i u většiny mých kolegů. Jsem spíše samoléčitelem díky svému vzdělání, občas dám na radu svých kolegů. Ale jako pacient je navštěvuji minimálně.

Jaký je z Vašeho pohledu nejlepší postup pro udržení dobrého fyzického i psychického zdraví až do vysokého věku? 

Je velmi těžké říci, jak se udržet v dobrém fyzickém a psychickém stavu až do vysokého věku – módní magazíny chrlí spoustu rad, jak toho dosáhnout. Osobně se domnívám, že je v tom velká část genetiky, vliv okolí a ochota na sobě pracovat – být činorodý duševně i fyzicky, neizolovat se od svého okolí a kladně reagovat na nové podněty, byť je to někdy nepohodlné a zdánlivě nepotřebné.

Jak by podle Vás měla vypadat ideální lékařská péče?

Ještě jsem nemluvil s někým, ať v Česku nebo v cizině, kdo by považoval systém lékařské péče za ideální. Každý chce, aby tento systém byl levný, nejlépe zadarmo, vysoce efektivní, bez zbytečného čekání a administrativy, na nejvyšší odborné úrovni s minimálním dyskomfortem pro pacienta. To je asi standardní cestou nedosažitelné, ale existují modely, které se tomu přibližují – mám na mysli například severské státy, ale i tam je lékařská péče terčem kritiky. V naší zemi považuji kvalitu lékařské péče za přiměřenou, osobně mi vadil a vadí nárůst neplodné administrativy, který brání lidskému kontaktu s pacientem a je jen přítěží pro zdravotnický personál.

MUDr. Žáček Petr, MBA,

vedoucí lékař pediatrie Programu Health Plus

Proč jste se rozhodl stát lékařem?

Pokud se někdo rozhodne pro studium lékařství a chce se této profesi, která je často popisována jako poslání, ale je vlastně specifickou službou, úspěšně věnovat, měl by splňovat dva základní předpoklady. Těmi jsou dispozice a vliv okolního prostředí. V mém případě to tak vskutku bylo. Jsem spíše přírodovědného zaměření a někteří mí nejbližší příbuzní ve zdravotnictví pracovali. Sám jsem navíc měl zkušenosti se zdravotnictvím od útlého věku – chodil jsem pravidelně na ortodontii a nosil rovnátka. A když se tyto faktory v období konce základní školy pospojovaly, tak mi vlastně nezbylo než vystudovat gymnázium a pak se přihlásit na lékařskou fakultu.

Co je pro Vás na tomto povolání nejdůležitější?

Kromě dobrých znalostí v oboru pediatrie to je umění naslouchat, navázat dobrý kontakt a důvěru mezi lékařem a rodičem a samozřejmě také s dětským pacientem. Velmi důležitá je i forma vystupování lékaře vůči rodičům a jejich dětem. Vědomostmi sebelépe vybavený lékař, který vůči pacientům není vstřícný, je přehlíživý, působí povýšeně či arogantně, neumí předávat své myšlenky a vědomosti, nemůže mít u svých pacientů úspěch. Nezanedbatelnou roli hraje též prostředí, v jakém je lékařská péče poskytována, a profesionální vzhled lékaře.

Jak prožíváte nemoc, když Vás nějaká postihne? Jakým způsobem se léčíte?

Asi jako každý jiný. Snažím se jí nepodléhat, lehčí nemoci bohužel spíše přecházím a léčím symptomaticky. Drobné úrazy si ošetřuji sám. V případě závažnější diagnózy se svěřuji do péče lékaře, kterému plně důvěřuji – a to zcela, bez zasahování do jeho postupů.

Jaký je z Vašeho pohledu nejlepší postup pro udržení dobrého fyzického i psychického zdraví až do vysokého věku? 

Postup je ověřený, spolehlivě fungující, bohužel často ne zcela realizovatelný. Jsou jím na prvním místě spokojená a fungující rodina, na druhém místě smysluplná a tvořivá práce, jejíž nepostradatelnou součástí jsou dobré vztahy na pracovišti. Na třetím místě je to zdravý životní styl – strava, sportování a koníčky.

Jak by podle Vás měla vypadat ideální lékařská péče?

Záleží na tom, co si pacient od lékařské péče slibuje. Jsou v zásadě tři skupiny. Lidé z první skupiny přistupují k péči o své zdraví víceméně pasivně, lékaře vyhledávají pouze v případě nutnosti, na poslední chvíli a v nejnutnějším rozsahu. Často pak bývají nespokojeni. Druhá skupina má „své“ lékaře, které v případě pocitu potřeby sama aktivně vyhledává. Třetí skupina pacientů vyžaduje a vyhledává oboustranně aktivní přístup. Aktivní ze strany lékaře, který se o své pacienty stará proaktivně, je zaměřený spíše preventivně a působí jako průvodce nástrahami nemocí. Zároveň je zde ale aktivní přístup ze strany pacienta, kdy on sám vyhledává lékaře nejenom při akutních obtížích, ale i za účelem konzultace předcházející obtížím. I zde pak hraje významnou roli vytvoření pozitivního vztahu důvěry a zároveň nutného vzájemného respektu mezi pacientem a lékařem.