Upravit stránku

První pomoc při vánočních nehodách

Nehody všeho druhu jsou během vánočních svátků stejně tradiční jako zdobení stromečku, potvrzují to statistiky zdravotnické záchranné služby. Některé příhody jsou celkem kuriózní, například modřina od špatně vystřelené zátky z „bublinek“, ovšem jiné mohou být závažné, jako pád ze střechy při instalaci výzdoby. Správná první pomoc může zmírnit následky, proto je znalost základních postupů užitečná. Ale je důležité posoudit, kdy stačí domácí ošetření, kdy je lepší vyrazit na pohotovost a kdy hned volat sanitku. Více se dočtete zde. Pokud jste klientem Programu Health Plus a přihodí se vám vánoční nehoda, můžete se obrátit na callservis   Program Health Plus, kde Vám poradíme jak postupovat a doporučíme případnou další lékařskou pomoc.

  • Kost v krku
    Kost z kapra zaklíněná v krku je typickým incidentem, který může zkazit sváteční atmosféru. Často pomáhá ji zajíst pomocí chleba nebo podobné potraviny, která kost odstraní a přemístí do žaludku, kde se rozloží. Lze se také pokusit ji vyndat, ale jen v případě, že uvízla na dosažitelném místě, jinak je lepší navštívit odborníka na ORL. „Někdy je nutné kost vyndat pomocí speciálních kleští nebo provést endoskopické vyšetření a následné vyjmutí cizího tělesa. Kdyby zůstalo na místě, může způsobit zdravotní potíže včetně perforace a krvácení stěny jícnu nebo závažných zánětů, proto je lepší situaci nepodcenit,“ vysvětluje specialistka na ORL, MUDr. Marie Rašková z Programu Health Plus.
  • Popáleniny

    Jedním z nejčastějších úrazů jsou popáleniny, například od hořících věnců a stromečků, kvůli stresu dochází k úrazům i při přípravě štědrovečerní večeře. Ať už jde o popáleniny vzniklé suchým horkem či opařeniny od vlhkého horka, první pomoc je podobná. Je třeba zabránit dalšímu působení horka, opatrně odstranit oděv i šperky a postižené místo chladit 10–20 minut studenou vodou, protože to snižuje bolest i poškození tkáně a působí proti šoku. Je však třeba dát pozor na podchlazení a chladit max. 20 % těla. Zranění se nesmí ošetřovat mastmi ani pudry, puchýře nepropichovat a přiškvařené látky neodtrhávat. Malé popáleniny lze nechat nezakryté, větší sterilně překrýt a zajistit lékařské ošetření. U těžkých spálenin je nutné ihned volat rychlou záchrannou službu a provádět protišoková opatření, tedy v rámci pravidla 5T zajistit ticho, teplotní komfort a tekutiny ve formě vlhčení rtů kvůli tlumení žízně (vodu nikdy nedávat pít!), pak také tišení bolesti znehybněním zraněných míst či zastavením krvácení (nikdy nedáváme léky!) a následně transport sanitkou k odbornému ošetření.

  • Řezné rány
    Při zabíjení kapra, zdobení stromečku i dalších činnostech dochází k řezným ranám. Příčinou bývá kuchyňské náčiní, rozbité ozdoby i střepy po pádu na křehké předměty. „Menší ranky stačí vyčistit, okolí vydesinfikovat, překrýt polštářkovou náplastí či sterilní gázou a upevnit obvazem. Do rány by se neměly dostat cizí látky, a to ani zásypy nebo masti, desinfikuje se pouze okolí rány. Při hojení je třeba sledovat, zda se neprojevuje zánět,“ radí chirurg MUDr. Alexandr Kropáč. U hlubších ran je problémem krvácení, které musí být zastaveno například pomocí tlakového obvazu a zajištěno odborné zašití rány. Pokud z rány vystřikuje množství jasně červené krve, jedná se o tepenné krvácení, při němž hrozí šok i vykrvácení! Proto je třeba ihned volat sanitku, snažit se zastavit krvácení a provést protišoková opatření. Větší tělesa v ráně neodstraňovat, ale opatrně zafixovat proti posunutí a zajistit rychlou pomoc.
  • Pády a rány do hlavy
    Frekventovaným vánočním jevem jsou také pády, počínaje podklouznutím na ledu přes pády ze štaflí během předvánočního úklidu až po nešťastné karamboly zaviněné vlivem alkoholu při svátečních oslavách. Následky pádů mohou být různorodé, kromě modřin a odřenin může dojít k jednoduchým i vícečetným zlomeninám, otřesu mozku a zranění hlavy, ztrátě vědomí, zástavě krevního oběhu a dalším zraněním či k jejich kombinaci. První pomoc je proto složitá a je třeba dobře vyhodnotit aktuální stav zraněného, pokud možno identifikovat jeho zranění a postupovat podle konkrétního případu. Například zlomeniny opatrně zafixovat obvazem nebo šátkem a zajistit lékařské ošetření. U velkých pádů platí, že v případě nutnosti je třeba zastavit krvácení, zajistit základní životní funkce, pokud možno se zraněným příliš nehýbat, využít protišoková opatření a neprodleně na místo zavolat zdravotnickou záchrannou službu.
  • Žlučníkové záchvaty
    Následkem vánočního hodování může být pálení žáhy, jež lze zahnat různými přípravky, ale také žlučníkový záchvat. Projevuje se jako náhlá a prudká bolest bez předchozích varovných příznaků, nejčastěji v pravém podžebří, ale může vystřelovat také do zad, solar plexu či okolí žaludku. Záchvat bolesti může trvat desítky minut i déle a být provázen dalšími příznaky, jako je nafouklé břicho či zvracení. Žlučníková kolika může být způsobena zánětem, který je nejčastěji v kombinaci se žlučníkovými kameny. Viníkem vánočních záchvatů bývá přejídání, hlavně zvýšená konzumace cukrů a tuků, záchvaty se většinou projevují po jídle. „Možnosti první pomoci jsou omezené – je doporučeno již nic nejíst, nepít, nekouřit. Je možné zkusit užít lék se spasmolytickým účinkem, např. často bývá doma v domácí lékárničce Algifen nebo Analgin, možno pak vzít jednorázově 20 kapek roztoku. Pokud však bolesti trvají a nebo se zvětšují, je lépe vyhledat lékařskou pomoc. Záchvat mohou provázet komplikace včetně zablokování žlučovodů nebo akutní zánět slinivky břišní, jež mohou člověka dokonce ohrozit na životě,“ upozornila internistka a osobní lékařka MUDr. Hana Sýkorová.
  • Otrava alkoholem
    Jedním z největších vánočních rizik je konzumace alkoholu, která je příčinou mnoha pádů a zranění, při předávkování navíc dochází k otravě alkoholem. Jde o závažný stav, který může skončit smrtí, a je riskantní hlavně u dětí a dospívajících. Zatímco lehká otrava se projevuje euforií, středně závažná intoxikace alkoholem způsobuje poruchy smyslů, rovnováhy a koordinace pohybů spojené se sníženým vnímáním bolesti. Těžká otrava může vyvolat poruchy vědomí až bezvědomí, křeče, poruchy dechu a krevního oběhu i zvracení, při němž hrozí vdechnutí zvratků. V rámci první pomoci je třeba zjistit, jestli je člověk při vědomí. Pokud je v bezvědomí, je nutné zajistit průchodnost jeho dýchacích cest a zachování životních funkcí, uložit jej do stabilizované polohy na boku a zavolat záchrannou službu. Při intoxikaci rovněž významně klesá hladina cukru v krvi a hrozí hypoglykemický efekt, proto je vhodné cukr doplnit. Při mírných či středně těžkých projevech opilosti není nutné intoxikovaného dopravit k lékaři, je však třeba kontrolovat jeho dech i puls, a také u něj udržovat tepelný komfort, protože při otravě alkoholem dochází ke ztrátám tělesného tepla. V  loňském roce bylo několik otrav požitím smrtelně jedovatého metylalkoholu. Proto pokud se pijí destiláty, pak jen z ověřených zdrojů a veškeré alkoholické nápoje s mírou. Patříme totiž ve světě k zemím, kde konzumace alkoholu je nadměrně vysoká.