Upravit stránku

Očkování proti rakovině děložního čípku

Zhruba u půl milionu žen ročně je ve světě diagnostikován zhoubný nádor děložního čípku, v ČR jde přibližně o 1 000 žen, z toho 400 ročně zemře. Tato rakovina je způsobena infekcí lidskými papilomaviry (HPV – Human Papilloma Virus), nejčastěji přenosnou pohlavní nákazou. Existuje více než 100 typů tohoto viru, můžeme je rozdělit do dvou základních skupin: Viry nízkého rizika LR – low risk (vyvolávají benigní onemocnění, např. bradavice, kondylomata) a viry vysokého rizika HR – high risk (způsobují přednádorové a nádorové změny děložního čípku). Riziko rozvoje zhoubného nádoru děložního čípku pro ženu HPV pozitivní oproti ženě negativní je 200-400x vyšší (pro srovnání, riziko rozvoje karcinomu plic je u kuřáků 8x vyšší než u nekuřáků). Je tedy zřejmé, že vznik zhoubného nádoru děložního čípku je téměř nemožný bez přítomnosti papilomaviru. Přibližně 80% žen se někdy v průběhu života s tímto virem setkalo, nejčastěji záhy po zahájení pohlavního života. Imunitní systém však reaguje na přítomnost viru a infekci likviduje. Ve věku nad 35 let zůstává pouze 3 % žen pozitivních pro HR-HPV. A právě dlouhodobé přetrvávání viru ve tkání děložního čípku a neschopnost imunitního systému tuto nákazu úspěšně eliminovat je příčinou vzniku nejprve přednádorových změn (tzv. prekancerózy, resp. dysplázie mírného, středního a těžkého stupně) a později invazivního zhoubného nádoru.

Nejúčinnějším nástrojem v boji proti rakovině děložního čípku je vakcína. Ta obsahuje bílkoviny, které jsou za normálních okolností přítomny v obalu viru (očkovací látka neobsahuje DNA, tudíž není infekční). Když je imunitní systém ženy vystaven těmto proteinům, vzniká silná odpověď s tvorbou neutralizačních protilátek. Pokud se tedy očkovaná žena setká v budoucnosti s HPV, je virus efektivně likvidován protilátkami vzniklými vakcinací.

K dispozici jsou nyní dvě očkovací látky: Bivalentní (působí proti dvěma HR typům viru: 16 a 18) a kvadrivalentní (kromě typů 16 a 18 má efekt i proti LR typům viru 6 a 11 – ty způsobují vznik nezhoubných bradavic zevního genitálu, tzv. kondylomat). Jejích účinnost v prevenci proti typům 16 a 18 je 100 %, tzn., že ve svém účinku by mohly snižovat riziko pro vznik rakoviny děložního čípku o 70 %, právě těch, které padají na úkor typů 16 a 18. Aby byl efekt očkování maximální, je třeba vakcinaci provést ještě před zahájením pohlavního života, kolem 13 let. Zhodnocení účinnosti očkování u žen pohlavně aktivních je spíše otázkou budoucího vývoje (výrobce bivalentní vakcíny uvádí účinnost u žen mezi 15 – 25 lety, u kvadrivalentní je mezi 16 – 45 lety). Obě očkovací látky se aplikují ve třech dávkách nitrosvalově (do ramena) v následujícím schématu: 1. dávka, za jeden, resp. dva měsíce (podle typu vakcíny) 2. dávka, za 6 měsíců od první dávky 3. dávka.

V tuto chvíli nejsou vakcíny hrazeny z peněz veřejného zdravotního pojištění. Nicméně poslední zprávy z parlamentu potvrzují politickou shodu i vůli prosadit plošné očkování. Na konci srpna 2011 dolní sněmovna schválila zákon o veřejném zdraví, ve kterém je odstavec věnovaný tomuto očkování. Podle něj by měly mít dívky ve věku 14 let (tj. po završení 13. Roku, před završením 14. roku) hrazeno HPV očkování zdravotní pojišťovnou v maximální výši nejekonomičtější dostupné vakcíny. Je více než jisté, že bivalentní vakcína bude levnější (a tedy plně hrazena), zatímco kvadrivalentní bude „s doplatkem“, neboť má větší rozsah ochrany. Pro ostatní věkové skupiny zůstane očkování v kategorii za vlastní úhradu.

MUDr. Jan Lacheta