Upravit stránku

Očkováním proti klíšťové meningoencefalitidě

  • Pro koho je očkování proti klíšťové encefalitidě nejdůležitější?
    Protože Česká republika leží v nejrizikovějším pásmu výskytu klíšťat často infikovaných virem klíšťové meningoencefalitidy, je očkování proti klíšťové encefalitidě vhodné pro kohokoli žijícího na jejím území. Tímto očkováním lze chránit již děti – oproti původním doporučením – starší 1 roku a dospělé osoby. Ukazuje se, že ve srovnání se sousedními státy / např. Rakousko / se nejméně nechávají očkovat čeští senioři (méně než 10% věkové kategorie 60+). Přitom právě pro ně bývá toto onemocnění leckdy fatální. Obecně lze doporučit toto očkování komukoli a naléhavě ho lze doporučit všem, kteří žijí v regionech s největším výskytem klíšťat infikovaných tímto virem (zejména jižní Čechy nebo jižní Morava). Zde je nutno připomenout fakt, že ve srovnání s předchozími léty, kdy rozšíření infikovaných klíšťat se pohybovalo zejména v nížinných oblastech kolem řek a v listnatých lesích do cca 700 m nad mořem, se v současné době rozšířil výskyt těchto klíšťat prakticky do všech oblastí České republiky včetně horských oblastí. Často se stává, že rodiče myslí na své děti, které nechávají proti klíšťové encefalitidě očkovat. Bohužel však sami rodiče zapomínají na to, že jsou to právě oni, kteří jsou vystaveni zvýšenému riziku komplikací a následkům tohoto onemocnění.
  • A kdy tedy proti klíšťové encefalitidě očkovat?
    Proti klíšťové encefalitidě lze očkovat již celoročně. Ještě v 90. letech u nás převládal názor, že očkování může vést v době sezónního výskytu klíšťat (tj. v období teplých měsíců) ke zhoršení vývoje onemocnění, dojde-li k přisátí infikovaného klíštěte. Tento názor, který odpovídal opatrnému postoji vůči nově zaváděnému očkování, se však nepotvrdil, a tak v současné době není žádné sezónní omezení pro zahájení tohoto očkování. I tak zůstává hlavní doporučení zahájit očkování v době chladných měsíců (zimní období) tak, aby se ochrana vytvořila ještě dříve, než dojde k sezóně zvýšeného množství klíšťat. Již první dvě dávky chrání většinu (až 95% takto očkovaných osob). První dvě dávky vakcíny zajistí ochranu přetrvávající minimálně 12 měsíců, což je dostatečné pro první sezónu klíšťat po očkování těmito dvěma dávkami.
  • Tak – a jaké schéma očkování tedy použít?
    Standardní schéma očkování - tzv. „ pomalé“ je, že druhá dávka se podává 1-3 měsíce po podání první dávky a třetí dávka 5-12 měsíců (vakcína FSME-immun) nebo 9-12 měsíců (vakcína Encepur) po podání druhé dávky. Pro očkování vakcínou FSME-Immun nebo Encepur existuje i tzv. zrychlené schéma, kdy druhá dávka se může podat již 14 dní po podání první dávky a třetí dávka v souladu s konvenčním schématem. Vakcínou Encepur lze očkovat za pomocí tzv. zkráceného schématu, tj. v 0., 7. a 21. den. I toto schéma se dokončí podáním 4. dávky 12-18 měsíců po podání 3. dávky.
  • A na kolik nás přijde jistota, že neskončíme s meningoencefalitidou na infekční klinice ?
    Cena jedné dávky vakcíny se pohybuje v rozmezí 400-500,- Kč v závislosti na typu komerční vakcíny a formě vakcíny.V našem zařízení si při aplikaci nepřirážíme žádné „manipulační doplatky„ za aplikaci a organizaci očkování, cena odpovídá nákupní ceně od nejlevnějšího akreditovaného dodavatele vakcin na českém trhu.
  • Kolik je na českém trhu k dispozici spolehlivých vakcín a lze případně k očkování použít obě dostupné vakcíny?
    Očkovat lze jakoukoli z komerčních vakcín, které jsou u nás k dispozici, tj. FSME-Immun nebo Encepur. Doporučení výrobce je použít pouze jeden typ komerční vakcíny k dosažení kompletního očkování. Samozřejmě v případě nouze, tj. když jedna komerční vakcína na trhu schází a hrozilo by selhání ochrany očkování z důvodu nedostatečného očkování, pak je možné dokončit očkování druhou komerční vakcínou. Obě vakcíny totiž vyvolávají kvalitativně shodné protilátky, což zajišťuje jejich kompatibilitu (či záměnu). Přesto je na místě upozornit, že by k takovémuto očkování nemělo běžně docházet, neboť míra garantovatelné ochrany výrobcem vakcíny se ztrácí.
  • A co v případě že promeškáme aplikaci druhé nebo posilovací třetí vakcíny?
    Pokud očkování bylo provedeno vakcínou FSME-Immun, pak existuje dostatek kvalitních klinických údajů, které vedou k následujícímu postupu: - Promešká-li se termín druhé dávky, lze ji podat kdykoli do 1 roku po podání první dávky, aniž by bylo třeba sérologicky ověřit hladinu protilátek nebo očkování zahajovat od počátku. Je-li termín však delší, pak se buď zahajuje od počátku nebo se sérologicky ověří hladina protilátek. - Promešká-li se termín třetí dávky či posilující dávky, pak lze podat příslušnou dávku nejpozději 10 let od předešlé dávky, aniž by bylo třeba sérologicky ověřit hladinu protilátek nebo očkování zahajovat od počátku či opakovat poslední dávku. Je-li termín však delší, pak se sérologicky ověří hladina protilátek anebo se zahajuje od počátku. Byla-li však použita k očkování vakcína Encepur, pak se v případě promeškání jakéhokoli termínu řádného očkování musí sérologicky ověřit hladina protilátek a podle výsledku se buď očkování opakuje nebo se v něm pokračuje.
  • Jak dlouho přetrvává ochrana po tomto očkování, a kdy se provádí přeočkování?
    Minimální ochrana po kompletním a řádném očkování přetrvává minimálně po dobu 3-5 let, tj. přeočkování by se mělo provádět každé 3 roky, případně 5 let. Klinické údaje očkování vakcínou FSME-Immun i Encepur prokázaly i delší dobu ochrany, a tak výrobci umožnili provádět každé další přeočkování (kromě prvního) v 5letých intervalech. Vzhledem k tomu, že osoby starší 50 nebo 60 let mohou mít již "unavený" imunitní systém, výrobce vakcíny Encepur doporučuje provádět posilující očkování (přeočkování) osob starších 50 let každé 3 roky a stejně jako vakcíny FSME-Immun u osob starších 60 let.
  • A co když nás kousne klíště - má smysl očkování, dojde-li k přisátí klíštěte?
    Očkování proti klíšťové encefalitidě má výhradně preventivní charakter a nelze ho uplatnit k profylaxi, tj. v případě přisátého klíštěte se očkování odkládá minimálně 30 dní po přisátí. V této době se sleduje zdravotní stav postižené osoby a nedojde-li ke vzniku onemocnění, pak se očkování zahájí nebo se v něm pokračuje. V minulosti existoval k řešení těchto situací specifický imunoglobulin. Ten se však již několik let nevyrábí.
  • Jak je to s ochranou po tomto očkování a jak dlouho přetrvává?
    Ochrana po očkování nastupuje do 14 dní po očkování. Přetrvává minimálně 3 roky po dokončeném kompletním očkování (3dávkové schéma). Výsledky klinických studií poukazují na relativně dlouhodobé přetrvávání vysokých hladin protilátek u velkého počtu kompletně očkovaných osob (tj. 70-80% očkovanců) po dobu 8-10 let. Přesto je vhodné respektovat jednotlivá doporučení výrobců obou komerčních vakcín tak, aby se většina očkovanců mohla spolehnout na ochranu získanou očkováním proti klíšťové encefalitidě.
  • A zcela pochopitelná otázka pečlivých a obezřetných pacientů- resp. klientů - ochrání očkování proti klíšťové encefalitidě spolehlivě?
    Toto očkování vyvolává velmi silnou imunitní odpověď. I když patří mezi vysoce ochranná očkování, nelze ho nikdy (podobně jako jakékoli jiné očkování) považovat individuálně za 100% spolehlivé. Jednotlivé případy selhání ochrany po očkování byly vzácně pozorovány u obou komerčních vakcín.
  • Jaká hladina protilátek specifických vůči klíšťové encefalitidě se považuje za ochrannou?
    V běžné praxi se používá nejčastěji metoda ELISA, bývá tato mez definována výrobcem soupravy takové metody. Zpravidla se hodnoty této protektivní meze protilátek pohybují v rozsahu 100-150 U/ml. Jsou-li stanovené hladiny nižší, je vhodné očkování doplnit jednou dávkou vakcíny, případně ho opakovat od počátku, bylo-li očkování provedeno před více než 10 lety.
  • A je člověk po očkování chráněn na celý život?
    Bohužel není, a to platí obecně pro jakékoli infekční onemocnění. Je pravdou, že u některých jedinců může hladina protilátek po prožití infekce (či po očkování) přetrvávat po mnoho desítek let. Jsou však osoby, u nichž tomu tak není. V minulosti nakažená osoba klíšťovou encefalitidou by mohla podstoupit očkování zhruba po 5 letech bez provedení sérologického ověření.
  • Je možné očkovávání pro kojící matky? Ovlivňuje toto očkování možnost otěhotnění či vývoj plodu?
    Tak jako u jiného očkování výrobci těchto vakcín vysloveně nedoporučují očkovat během těhotenství či kojení, ale ne z důvodu známého rizika pro těhotnou ženu a plod či kojící matku a novorozence. Klinické údaje takového očkování schází nebo jsou nekompletní. Ze sledování situací, kdy byla očkována těhotná žena či kojící matka, nebyl nikdy pozorován vliv na vývoj těhotenství a plodu, či na kojení a kojené dítěte. Přesto tedy výrobci nechávají na individuálním posouzení lékaře, který spíše podle anamnézy a aktuálního zdravotního stavu může lépe odhadnout prospěch a riziko takového očkování. V žádném případě toto očkování neovlivňuje možnost početí a je tak možné otěhotnět bezprostředně po očkování.
  • Existuje nějaký rozdíl mezi dostupnými komerčními vakcínami?
    Obě dvě komerční vakcíny dostupné u nás, tj. FSME-immun a Encepur, jsou srovnatelně účinné a bezpečné. Dnes tradiční, starší vakcína FSME-Immun je vybavena důkladnějšími klinickými údaji než mladší vakcína Encepur. V důsledku toho je očkování vakcínou FSME-Immun ekonomičtější (až 5letá platnost doby ochrany po očkování, zrychlené schéma očkování s pouhými 2 dávkami vakcíny, spolehlivější ochrana u osob starších 60 let bez nutnosti sérologického ověření).
  • Chrání toto očkování vůči klíšťové encefalitidě i v jiných světadílech?
    Klíšťová encefalitida se celosvětově vyskytuje v pásmu zasahujícího střední část Evropy až přímořské východoasijské oblasti Pacifického oceánu včetně části Japonska. Dodnes jsou známé pouze její tři podtypy, tzv. západní podtyp (W-TBEV), který se vyskytuje výhradně v evropských oblastech, východní podtyp (FE-TBEV) a sibiřský podtyp, které se objevují v evropské části Ruska a na Dálném Východě (Rusko, Čína, Japonsko). Hlavním vektorem západní klíšťové encefalitidy (někdy označované též jako středoevropské) je klíště obecné (Ixodidae ricinus). Naopak východní a sibiřský podtyp klíšťové encefalitidy je přenášen klíštětem Ixodidae persulcatus. I když není očkování proti klíšťové encefalitidě doporučováno pro získání ochrany vůči jiným flavivirům, je schopné vyvolat plnohodnotnou ochranu nejen vůči klíšťové encefalitidě západního subtypu, ale i východního nebo sibiřského subtypu, jak prokázaly studie zkřížené protektivita na myších.