Upravit stránku

Postcovidový syndrom pohledem internisty

Ani vyléčení z covidu-19 nemusí být definitivní tečkou za setkáním s novým koronavirem SARS-CoV-2. U některých osob se po prodělaném onemocnění objevuje tzv. post-covidový syndrom, známý také jako long covid. Na otázky, jak se tento syndrom projevuje, a jak ho lze léčit, odpovídá internista Programu Health Plus MUDr. Roman Košek.

Můžete čtenářům přiblížit, co je to post-covidový syndrom?
S dobou trvání pandemie a narůstajícím počtem osob, které prodělaly onemocnění Covid-19, se v ordinacích lékařů začali častěji objevovat lidé, kteří se po zotavení z akutní fáze nemoci stále necítí dobře a po prodělané chorobě se u nich objevily příznaky, které předtím neměli. Pro tyto případy se začal užívat název post-covidový syndrom. Post-COVID syndrom (PCS) je souborem příznaků, které přetrvávají, případně se vyvíjejí po 12 a více týdnech od vzniku nemoci covid-19 a které nejsou vysvětlitelné jinou příčinou. Odhaduje se, že nejméně 10 % lidí s akutním onemocněním covid-19 má příznaky, které v následujících měsících nevymizí.

Existuje nějaká souvislost mezi závažností stavu onemocnění covid-19 a pravděpodobností rozvoje post-covidového syndromu?
Podle všech dosavadních zkušeností není mezi závažností akutního onemocnění a rozvojem dlouhodobých následků přímý vztah. PCS se může objevit i po zcela lehkém průběhu nemoci. A naopak zotavení po těžším průběhu může být rychlé a bez následků. Rovněž se ukázalo, že mnoho ze známých rizikových faktorů pro závažnost akutního průběhu covid-19, jako je věk, mužské pohlaví, obezita a etnická příslušnost, zjevně nezvyšuje riziko následného rozvoje dlouhodobých zdravotních obtíží. Post-COVID syndrom se totiž může vyvinout u kohokoliv z nakažených a postihnout jakýkoliv orgánový systém v lidském těle.

Je známo, co tento syndrom může způsobovat?
Dlouhodobé příznaky v rámci post-COVID syndromu mohou být nejčastěji způsobeny čtyřmi zásadními důvody. Zaprvé dlouhodobým, případně trvalým postižením orgánů souvisejícím s proběhlým onemocněním covid-19. Trvalé následky způsobuje třeba pozánětlivá fibrotizace plic, vzácně pak poškození srdce při myokarditidě. Ostatní příznaky a obtíže jsou většinou reverzibilní a odeznívají bez specifické léčby. Zadruhé se může jednat o následky dlouhodobé intenzivní péče, jako jsou například polyneuropatie u kriticky nemocných, dekubity, atrofie svalů či nozokomiální nákazy. Zatřetí může jít o tzv. postvirový únavový syndrom, který bývá pozorován také u jiných virových nákaz. A začtvrté může jít o pokračující příznaky covid-19.

Jak se PCS nejčastěji projevuje?
Mezi nejčastější příznaky post-COVID syndromu patří extrémní únava, dlouhotrvající kašel, ať už suchý, či produktivní, svalová slabost, zvýšená tělesná teplota, neschopnost se soustředit, výpadky paměti, změny nálady, někdy doprovázené depresí a dalšími duševními problémy. Objevují se také potíže se spánkem, bolesti hlavy a kloubů včetně bodavých bolestí v rukou a nohou či parestézie. Často jsou hlášeny zažívací obtíže jako průjem, zácpa, nevolnost nebo zvracení, ztráta chuti a čichu, bolest v krku a potíže s polykáním. Symptomem může být také nově vzniklý diabetes mellitus či arteriální hypertenze, kožní projevy různého typu, dušnost a dechově podmíněné snížení tolerance fyzické zátěže, případně bolesti na hrudi, dyskomfort na hrudníku či bušení srdce, ale také vypadávání vlasů nebo ztráta zubů a další obtíže.

Jak je možné rozpoznat, zda zmiňované příznaky způsobil právě post-COVID syndrom a nejsou projevem jiného onemocnění?
Jak je patrné, covid-19 může způsobit četné zdravotní komplikace. Ne všechny příznaky však musí prokazatelně souviset s covid-19. Z tohoto důvodu odborné lékařské společnosti začaly vydávat svá doporučení k postupu vyšetřování osob po prodělaném onemocnění covid-19. To slouží k odhalení možných závažných komplikací, komplexnímu vyhodnocení příznaků PCS a jejich odlišení od nových diagnóz.

Můžete přiblížit, jak toto vyšetření konkrétně probíhá?
Vyšetření po prodělané chorobě covid-19 začínáme zhodnocením průběhu onemocnění (bezpříznakový, mírný, středně závažný, těžký, nebo kritický průběh), což nám napomůže odhadnout pravděpodobná místa orgánového postižení a zacílit další vyšetřovací postup. Následnými kroky jsou fyzikální vyšetření, EKG a laboratorní odběry k průkazu závažnějšího orgánového postižení nebo přetrvávající zánětlivé aktivity. RTG plic provádíme u pacientů, kteří prodělali pneumonii, či při déletrvajících a závažnějších dýchacích obtížích. V případě potřeby podrobnějšího vyšetření plic lze doplnit CT nebo CT angiografii. Přítomnost latentní dechové nedostatečnosti s poklesem saturace kyslíku (SpO2) po zátěži může být zjištěna jednoduchými zátěžovými testy s pulzním oxymetrem, kdy po zátěži dochází k poklesu saturace kyslíku o více než 4 % nebo pod 90 %. V případě zjištění závažnějšího orgánového postižení je doporučeno, aby podrobnější vyšetření vedl specialista, například kardiolog, pneumolog, neurolog, infektolog či odborníci dalších potřebných oborů. Provádí se v rámci diagnostiky post-covidového syndromu i kontrolní odběry v podobě testů PCR? Podle doporučení odborníků infektologů se kontrolní PCR test SARS-CoV-2 zatím neprovádí ani před ukončením izolace, ani v rekonvalescenci. Tento test je indikován jen při podezření na reinfekci, a to zpravidla nejdříve za 3 měsíce po onemocnění, protože v intervalu 90 dnů dochází k reinfekci jen vzácně. Běžně se neprovádí ani vyšetření protilátek proti SARS-CoV-2, neboť stanovení jejich přítomnosti nebo jejich výše nám nepřináší žádnou zásadní informaci z hlediska zdravotního stavu, prognózy, komplikací či potřeby následné péče.

Jaké jsou možnosti léčby tohoto syndromu?
Farmakoterapie PCS je převážně symptomatická, obvykle podáváme antitusika a mukolytika, expektorancia, eventuálně bronchodilatancia a analgetika. V prevenci fibroproliferativního postižení plic po covidové pneumonii či ARDS se v indikovaných případech využívají rovněž kortikoidy. Antikoagulační léčba se u pacientů po jejich propuštění z nemocnice standardně nepodává. Výjimku tvoří pacienti na chronické antikoagulační léčbě a po plicní embolii či jiné trombotické komplikaci během covidu-19. V případě bakteriální superinfekce se předepisují cíleně antibiotika. Podpůrný efekt má podávání vitamínů a potravinových doplňků, osvědčil se vitamín C , thiamin, zinek a vitamín D3. Důležitý je dostatek odpočinku, pravidelná i malá fyzická aktivita a kvalitní výživa, protože nemocní s těžkým průběhem covidu-19 často trpí nechutenstvím s hubnutím a úbytkem svalové hmoty.

Můžete na závěr shrnout, co je v případě post-covidového syndromu důležité vědět?
Po prodělaném onemocnění covid-19 je někdy potřebná delší rekonvalescence a návrat k normálnímu životu s běžnou zátěží může být pomalejší. Přetrvávající subjektivní potíže většinou nemají základ v trvalém poškození orgánů a v naprosté většině případů spontánně odezní. Zatím neexistuje žádná specifická léčba, kterou by bylo možné potíže po covidu-19 ovlivnit. Zároveň je třeba zdůraznit, že prodělané onemocnění covid-19 není kontraindikací k očkování vakcínami proti SARS-Cov-2, a to obvykle za 3 měsíce po prodělaném onemocnění.

Foto: Depositphotos.com