Upravit stránku

Vysoká hladina cholesterolu v krvi ohrožuje i děti

Všichni lékaři se v současné době již shodnou na tom, že vysoká hladina cholesterolu v krvi, jako jeden z hlavních rizikových faktorů pro předčasných vznik kardiovaskulárních chorob, je časovaná bomba, která postižené jedince ohrožuje.

Otázkou je, jakým způsobem stanovit, které dítě je vysokou hladinou cholesterolu postiženo. Vyšetřovat všechny děti v kterémkoli období jejich života je velmi nákladné. Proto je velmi důležité zjištění rodinné zátěže, pečlivě odebraná rodinná anamnéza – tedy jednoznačně cílené dotazy na rodiče, jejich sourozence, prarodiče a jejich sourozence, týkající se informací o vysokém krevním tlaku, ischemické chorobě, tedy infarktu myokardu, cévní mozkové příhodě či vysoké a případně léčené vysoké hladině krevního cholesterolu. Tyto údaje získávané lékařem při primárním pohovoru s rodiči dítěte se pak stávají podkladem pro další vyšetření a následné kroky. Lékař proto musí mít jak dostatečné znalosti o této problematice, tak dostatek času k odebrání dostatečně podrobné a rozsáhlé rodinné anamnézy dítěte. K dalšímu zkvalitnění tímto směrem vedené péče došlo v roce 1994, odkdy Zdravotní řád ukládá dětským lékařům provádět vyšetřování hladiny cholesterolu u rizikových dětí v rámci preventivní prohlídky v pátém a třináctém roce života. Za rizikové je považováno dítě narozené z rodičů nebo prarodičů, kdy se u mužů před 55. rokem a u žen před 65. rokem věku vyskytl akutní infarkt nebo měli postiženy periferní tepny či náhle zemřeli na selhání srdce nebo mozkovou mrtvici. V případě pozitivních údajů vyšetřujeme u dítěte hladinu cholesterolu a triglycerisů, pokud možno provádíme i další podrobnější vyšetření zaměřená na detailní spektrum metabolitů cholesterolu a další. Čím dříve takové dítě objevíme, tím lépe ho můžeme léčit a samozřejmě nástup infarktu nebo mozkové příhody podstatně oddálit nebo mu dokonce zamezit. Je totiž dokázáno, že pokud například srdečně cévní příhoda přišla u rodiče už před 40. rokem věku, u potomka s poruchou metabolismu cholesterolu se dostaví již ve třiceti letech, tedy o deset let dříve.

Co je vlastně příčinou, že máme v krvi nepřiměřeně vysokou hladinu cholesterolu? Cholesterol je látka, která se v organismu přirozeně vyskytuje, například jako nutná součást buněčných membrán, je součástí přirozeného metabolismu. Cholesterol a tuk jsou transportovány v organismu ve formě lipoproteinů. V těchto částicích jsou tuky vázané na bílkoviny. Existuje několik druhů lipoproteinů. Některé transportují tuky, především cholesterol, z cév do jater. Tam je využíván pro tvorbu důležitých látek. Cholesterol v těchto částicích se nazývá HDL cholesterol. Je to „hodný“ cholesterol, kterého bychom měli mít nad 1 mmol/l. Naopak z jater do cév nesou lipoproteiny LDL cholesterol, který se dobře a snadno usazuje v cévách. Důsledkem tohoto procesu je zužování cév – ateroskleróza. Za zvýšenou hladinu cholesterolu (hypercholesterolémii) považujeme koncentraci v krvi vyšší než 5 mmol/l. Tímto názvem se často myslí nejen porucha metabolismu cholesterolu, ale také zvýšená hladina ostatních tuků v krvi – hlavně triglyceridů (tricylglycerolů) (nad 2 mmol/l) nebo LDL cholesterolu (nad 3 mmol/l). Pokud je vyšší hladina cholesterolu u triglyceridů, tak bychom měli správě hovořit o smíšené hyperlipoproteinémii (HLP). Pokud je zvýšená pouze koncentrace triglyceridů, pak se jedná o isolovanou hypertriglyceridémii. U zvýšeného množství cholesterolu hovoříme o isolované hypercholesterolémii. Nejčastěji se u nás vyskytuje smíšená HLP. Ke zvýšení hladiny cholesterolu dochází v naprosté většině, více jak 80 %, z přejídání a nevhodně komponované stravy společně s nedostatkem energetického výdaje. Část případů je podmíněna nedostatečně nebo pozdě léčenou jinou základní chorobou jako je například diabates mellitus, tedy cukrovka, nebo poruchy štítné žlázy. Významnou příčinou zvýšení hladiny cholesterolu jsou stavy, kdy jde o geneticky podmíněnou, tedy o dědičnou, poruchu odbourávání cholesterolu, který se pak hromadí v organismu.

Zvýšenou hladinu cholesterolu nacházíme u dětí stále častěji. Zhruba jedno dítě ze 400 má zvýšenou nebo vysokou hladinu cholesterolu, a to je pro nás velmi varující. Proto se stále víc pozornosti věnuje vyhledávání dětí z rizikových rodin a jejich preventivní léčbě. Někdy se řeší otázka, proč se děti vyhledávají, když žádné potíže s cholesterolem nemají. K tomu je několik oprávněných důvodů. Průměrná hladina cholesterolu v naší dospělé i dětské populaci je stále vyšší než v ostatních západních zemích. Pak proto, že kardiovaskulární choroby v České republice představují šestapadesát procent příčin celkové úmrtnosti. A konečně také proto, že už od školního věku dítěte prokazujeme přímou závislost hladiny celkového cholesterolu na vyvolaných změnách cévní výstelky. Zvýšená hladina cholesterolu v krvi, v jejímž důsledku se zužují cévy, kterými protéká krev, se u dospělých obvykle výrazněji projevuje narůstáním zdravotních potíží. V horším případě srdeční či mozkovou příhodou.

U dětí, které mají zvýšený cholesterol, však klinické příznaky nejsou ještě zřetelně vyvinuty. Podstatné ale je, že cévy se v průběhu dvaceti let postupně zanášejí a s rostoucím věkem se nemoc stupňuje. U takto predisponovaného jedince, který není včas zachycen a léčen – nebo se nechce léčit – jsou již kolem dvacátého roku života a někdy i dříve přítomny první atherosklerotické pláty na tepnách a první klinické známky ischemické choroby ve formě cévní mozkové příhody či infarktu myokardu se dostavují kolem 40. roku života!

Pokud zjistíme, že pacient má zvýšenou hladinu cholesterolu v krvi, zahajujeme běh na poměrně dlouhou trať, kdy aktivní spolupráce ze strany pacienta rsp. jeho rodičů, je základem úspěchu. Mnohaleté zkušenosti českých lékařů dokazují, že nejlepší léčbou zvýšené hladiny cholesterolu je úprava životního stylu. Ta spočívá v účelné nízkocholesterolové dietě, dodržování přiměřené hmotnosti a v dostatku pohybu. Lékař ve spolupráci s dietní sestrou přitom musí vážit každý fakt, protože nízkocholesterolová dieta je závažným zásahem do metabolismu a to v případě vyvíjejícího se dětského organismu platí dvojnásob. Rostoucí dítě určité množství cholesterolu denně ke zdárnému vývoji potřebuje. Je to zhruba 300 miligramů. Ty tělo využívá ke vzniku řady hormonů, žlučových kyselin. Ostatně, cholesterol je přece součástí všech buněčných membrán v našem těle. Dříve byly léky na snižování cholesterolu u dětí podávány skutečně jen výjimečně. Dnes se ale světový trend obrátil a lékaři spolu s vědci se přiklánějí k jejich širšímu využití hlavně u starších dětí. V současnosti se používá několik skupin hypolipidemik. Lékař zvolí ten, který nejlépe upraví hladiny lipidů v krvi. Mezi nejčastěji užívanou skupinu léků patřily Fibráty. Snižují hladiny cholesterolu, LDL cholesterolu, triglyceridů a zvyšují hladiny HDL cholesterolu. Další, nyní asi nejčastěji užívanou skupinou, jsou statiny, které snižují hladiny celkového a LDL cholesterolu v krvi a zvyšují hladiny HDL cholesterolu, neovlivňují ale příliš hladiny triglyceridů. Mezi méně užívané patří pryskyřice, ovlivňující především hladinu cholesterolu.

Změna životního stylu dítěte vyžaduje spolupráci celé rodiny. Pravidla diety musí lékař a dietní sestra probrat s oběma rodiči, protože bez jejich pozitivního příkladu a přístupu není u dítěte naděje na úspěch. U dětí z rodin, kde se všichni přejídají, kde jsou děti odkázány na školní stravu a školní automaty nebo hamburgery či párky v rohlíku, z rodin kde se nesportuje a sedí u televize nebo počítače, je malá naděje, že se jejich hladina cholesterolu změní. A přitom právě tyto rodiny mají už při prvním vyšetření zřetelně zvýšený cholesterol z výživových příčin. Některé rodiny spolupracující s lékaři výborně, u jiných trvá mnoho měsíců, než se podaří získat pravdivý jídelníček dítěte. Obvykle bohužel platí, že čím jsou matky zaměstnanější, tím menší pozornost věnují stravování dítěte a tím horší stravovací návyky potomek má. Některé děti za celý týden nesnědí kousek ovoce a zeleniny, vynechávají snídaně i svačiny, za celý den nemají teplé jídlo a pijí jen sladké limonády. Pokud se rodina rozhodne změnit jídelníček, musí to být vždycky ve prospěch ovoce a zeleniny, rostlinných tuků a pohybu. U malých dětí úspěch změny stravy jednoznačně záleží na matce nebo na tom, kdo jim stravu připravuje. Dítě začne spolupracovat samo mezi šestým až sedmým rokem věku, kdy si už dokáže přečíst štítky na potravinách. Čím dříve se dieta zavede, tím lépe vejde do povědomí pacienta a tím lepší je úspěch léčby. Kromě nepořádných a nedbalých matek mohou zdraví dítěte ohrozit i matky přehnaně úzkostlivé. Ty ve stresové situaci, například po úmrtí manžela na infarkt v mladém věku, a ve snaze ochránit své ohrožené dítě před podobným osudem, krmí děti jen vitamíny, zeleninou a minerálkou. Neuvědomují si, že tím vlastně zdravý vývoj dítěte také ohrožují, byť jiným způsobem.

Dieta vždycky musí být vyvážená a šitá na míru každému dítěti. Nelze ji sestavit bez spolupráce lékaře a dietní sestry. Pokud je udělána dobře, cholesterol u dítěte se sníží a dítě je zdravější. Pokud má dítě nadváhu nebo je dokonce obézní, tak je třeba tělesnou hmotnost redukovat – avšak velmi citlivě a vztahovat hmotnost k výšce a pohlaví dítěte – především snížením příjmu energie v potravě. Všichni pacienti s vyšší hladinou cholesterolu a triglyceridů by měli snížit obsah tuků, které jsou v naší populaci konzumovány v nadměrném množství. Tuky by měly představovat 30 % denního příjmu energie. Důležité je složení tuků. Preferujeme mononenasycené tuky (např. olivový olej), které by měly tvořit asi 14 % denního příjmu energie. Živočišné tuky (např. máslo, maso, sádlo) a polynenasycené tuky (např. rybí tuk, oleje) by měly být obsaženy v méně než 10 %. Obsah cholesterolu by neměl být vyšší než 300 mg za den. Omezit bychom měli také nadměrnou konzumaci soli. Důležitým opatřením je zvýšení obsahu vlákniny v potravě. Ta je obsažena hlavně v zelenině, luštěninách a tmavém pečivu.

Při stravování by všechny děti, nejen ty, které trpí poruchou metabolismu cholesterolu, obecně měly dodržovat následující stravovací návyky:

  • Jíst ovoce, zeleninu, luštěniny, celozrnné potraviny a ryby, zeleninové saláty, ale bez tučných dresingových nálevů.
  • Omezit konzumaci vaječných žloutků a sladkostí.
  • Vyvarovat se smažených potravin a dávat přednost kvalitním rostlinným olejům a kvalitním rostlinným tukům.
  • Dávat přednost libovému masu, hlavně drůbežímu, rybímu a králičímu.
  • Vyvarovat se takových masových výrobků, jako jsou např. paštika, sekaná, párky, buřty (třeba i drůbeží), ve kterých zrakem není možno identifikovat obsah.
 

Kardiovaskulární onemocnění, zejména ischemická choroba, jejíž hlavní příčinou je porucha metabolismu cholesterolu, jsou spolu s nádorovými onemocněními hlavní příčinou úmrtí v dospělosti. Jejich včasná diagnostika a léčba těchto poruch již v dětském věku je zcela zásadní a je zapotřebí jí věnovat dostatečnou pozornost.

MUDr. Petr Žáček, MBA, pediatr Programu H plus